Civilizace: Ozvěny gulagu

Projekt Gulag.cz umožní i vám nahlédnout do odlehlých částí Sibiře

V Magazínu Leonardo Civilizace jsme vstoupili do prostředí pracovně nápravných táborů, kde v nelidských podmínkách žili miliony lidí ze Sovětského svazu i dalších zemí, včetně Československa. Osudy některých z nich mapuje projekt Gulag.cz.

Pozůstatky táborů zůstaly v nejodlehlejších částech Sibiře až do dnešních dnů. Pomalu mizely nikým nepovšimnuty v divočině. Štěpán Černoušek z Ústavu pro studium totalitních režimů se svým týmem v letech 2009,2011 a2013 absolvoval tři expedice do táborů, kolem tzv. Mrtvé trati, transpolární železnice budované vězni Gulagu v letech 1947 – 1953. Tato dráha v délce1450 kmměla spojovat města Salechard a Igarku, ale po Stalinově smrti byla stavba opuštěna. Na mnohých místech nezůstaly pouze budovy, ve kterých vězni žili, ale také osobní předměty od hrníčku, přes improvizované holítko, až například po deník pečlivě uschovaný ve stropě latrín.

V jednom okamžiku se život táborů zastavil. Vězni byli propuštěni nebo převedeni do jiných táborů. Projekt Gulag.cz zmapoval 17 táborů v různém stádiu rozkladu a prezentuje je na webu www.gulag.cz. Vzniklo zde virtuální muzeum Gulagu, které poutá pozornost po celém světě. Díky použité technologii panoramatických fotografií se můžete i vy rozhlížet místy, která mohla být dávno zapomenuta. Prohlédnout si nejen rozpadající budovy, ale také samu trať, kde nejsou výjimkou ani lokomotivy zarostlé stromy.
Příběh virtuálního muzea začal jako aktivita jednotlivce, ale dnes už jeho vývoj podporuje také Visegrádský fond v rámci mezinárodního projektu Central European Memory of the Gulag.

Gulag na vlastní kůži
Součástí našeho ohlédnutí byly také skutečné vzpomínky Jana Bačkovského, které byly otištěny v knize Ozvěny gulagu. Povídky a vzpomínky. Jan Bačkovský se narodil v roce 1919 ve vesnici Štefurovo v rolnické rodině. Od poloviny 30. let byl jako středoškolský student aktivní v místním komunistickém hnutí. Rozhodl se utéci za svým snem do Sovětského svazu, ale ihned po překročení hranic byl 7. prosince 1939 zatčen a následně vězněn v Samboru, Vorošilovgradu a Starobělsku, kde byl odsouzen k pěti letům nucených prací a následně transportován do táborů u města Uchta. Pobýval v lágrech č.8 a9, kde byl nasazen na dřevorubecké a výkopové práce. Přežil jen díky tomu, že byl po roce a půl dřiny a hladu přeložen na výpomoc do kanceláře. Propuštěn byl 7. ledna1942 avzápětí se přidal ke vznikající československé jednotce v Buzuluku. Bojoval u Sokolova, Kyjeva a Dukly. Byl dvakrát raněn, ale přežil.

Jan Bačkovský je dvojnásobným nositelem Československého válečného kříže a řady polských i sovětských vyznamenání. V první polovině 50. let žil ve Varšavě a působil na Polské vojenské akademii, v druhé polovině vedl vojenskou katedru lékařské fakulty v Hradci Králové a současně vystudoval brněnskou vojenskou akademii. Od konce 50. let až do roku 1968 sloužil v generálním štábu v Praze. Kvůli nesouhlasu s invazí vojsk Varšavské smlouvy byl nakonec v roce 1969 degradován a vyloučen z komunistické strany. V 70. a 80. letech pracoval jako stavební dělník sledovaný StB. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989. Janův životní příběh se uzavřel v listopadu roku 2006.

Projekt Gulag.cz umožní i vám nahlédnout do odlehlých částí Sibiře

Kniha Ozvěny gulagu vznikla za spolupráce Moskevského historicko-literárního sdružení Vozvraščenije, Národní knihovny České republiky a Ústavu pro studium totalitních režimů.