Církev si musí uvědomit, že je tady pro všechny, nikoli jen pro své členy, říká profesor Halík

Jméno kněze a profesora Tomáše Halíka je dobře známé nejen u nás, ale také v zahraničí. Jako vůbec první Čech je držitelem Templetonovy ceny, o které se mluví jako o Nobelově ceně za náboženství. V letošním roce jej mimo jiné čeká série pěti přednášek na Bostonské univerzitě.

Uplynulý rok v očích Tomáše Halíka přinesl hned několik osobností nového typu. Tou celosvětovou se stala Greta Thunbergová. „Ona je významným fenoménem loňského roku. Stala se maskotem nejmladší generace. Někteří lidé říkají, že neříká nic, co bychom už dávno nevěděli. Ale až jí se podařilo ostatní rozhýbat. To je něco, co se může povést jenom tomu, kdo je jiný než ostatní. Říkají o ní, že je magor, ale vždyť všichni lidé, kteří ve světě něco způsobili, na ostatní alespoň z počátku působili jako magoři,“ hodnotí Halík.

„Na české scéně pak bedlivě sleduju Milion chvilek pro demokracii. Najednou se tady objevili lidé nové generace, kteří mají zcela odlišný styl vystupování,“ dodává katolický kněz.

„Jejich manifestace mají úplně jinou atmosféru než typická politická shromáždění. Lidé jsou tam na sebe velice slušní. Mají radost, že se setkávají. To mají společné s demonstracemi v listopadu 1989,“ popisuje svou bezprostřední zkušenost.

Pozitivně hodnotí také posun, k němuž došlo na demonstraci 17. listopadu. „Přišli s tím, že nestačí jen pojmenovat, co nechceme, ale měli bychom jasně říct i to, co chceme. Vyzvali proto k některým věcem opoziční strany. Bohužel česká opozice je velmi impotentní. Strašně mi tím připomíná demokratickou opozici před rokem 1948. Ta si také neuvědomovala, o co všechno se hraje, nedovedla se mobilizovat a sjednotit,“ nachází paralelu mezi současným děním a obdobím takzvané třetí republiky Halík.

Pokud se opozice nesjednotí a nenabídne nějakou výraznou osobnost, může se stát, že v budoucnosti nebude hrát žádnou roli. „V takovém případě asi bude muset vzniknout nějaký nový subjekt,“ přemýšlí kněz.

Krize nebo šance

Jaký bude nadcházející rok očima Tomáše Halíka? „Obávám se, že to bude rok velkých krizí. Ale rád bych dodal, že krize vždy znamená i šance,“ říká uznávaný filozof.

„Podle některých světových finančních analytiků nás v nějaké podobě čeká finanční krize. Ta samozřejmě může mít také velký politický dopad, protože všude jsou populistické strany, které se rády chopí jakéhokoliv krizového momentu,“ upozorňuje Halík.

Zapomínat bychom podle něj neměli ani na brexit, který premiér Boris Johnson slibuje na konec ledna. „Pro britskou společnost to bude mít neblahé důsledky. Může se stát, že z Velké Británie se za krátko stane malá Británie,“ glosuje dění na ostrovech.

Role církve v moderním světě

„Katolická církev dnes stojí na rozcestí – na prahu nové reformace,“ věří kněz Halík. Pozitivní je podle něj skutečnost, že sekularizace neznamená zánik náboženství, jak se někteří obávali.

„Jde o transformaci. V poslední době se úplně mění sociální role náboženství. Papež František si toho je vědom a já v něm vidím osobnost, která reformy zahajuje,“ kvituje.

Bohužel však v církvi vidí do značné míry aktuálně dva světy. „To, co předloni předvedl Petr Piťha v pražské katedrále – ta vize světa, v němž přijetí Istanbulské smlouvy povede k odebírání dětí rodičům, novodobému otroctví a vyhlazovacím táborům, to byla prostě paranoidní vize. A když kardinál Duka označil tuto vizi za prorockou, uvědomil jsem si, že žijeme ve dvou různých vesmírech,“ připomíná rozkol mezi ním a vrcholnými představiteli české katolické církve.

Za zásadní považuje otázku sexuálního zneužívání ze strany kněží. „Tenhle problém hraje podobnou roli, jako ve středověku představovalo prodávání odpustků. Najednou se na tom obnažují naprosto zásadní věci a vztahy církve k moci, penězům i laikům. Tenkrát církev nereagovala včas a došlo k reformaci, schizmatu, a nakonec i k náboženským válkám,“ říká Halík.

Jaká by tedy měla být role církve v nadcházejících letech? „Především si musí uvědomit, že je tady pro všechny, nikoli jen pro své členy. Něco podobného vidíme u kaplanů v armádě, ve vězení nebo v nemocnici. Nejsou tam jen pro věřící. Jsou tam pro všechny. A nejsou tam jenom od toho, aby lidi obraceli a snažili se je strčit do mentálních struktur náboženství. Jsou tam od toho, aby rozvíjeli duchovní dimenzi jejich života. To znamená, že se ptají po smyslu života,“ popisuje svoji vizi budoucnosti.

Není to přitom jen teoretická otázka. „Většina lidí se po smyslu života ptá, i když ne filozoficky a abstraktně, ale velmi existenciálně. Odpovídáme na tuto otázku tím, čem věnujeme největší pozornost, do čeho investujeme nejvíce síly. A v hraničních situacích to je o to zřetelnější,“ přibližuje Halík.

Novoroční přání

Jaké je přání profesora, kněze a filozofa Tomáše Halíka do nového roku? „Přál bych si, aby se lidé nevzdávali kritického myšlení. Aby se přece jenom dívali i sami na sebe s velikou pokorou. A aby přemýšleli.“

Poslechněte si celý rozhovor Tomáše Halíka s Barborou Tachecí. Dozvíte se také, co mají společného některé nenávistné e-maily, které dostává, s dopisy českých fašistů Karlu Čapkovi. Nebo proč a jak je potřeba vést dialog mezi křesťany a muslimy. Ale také to, jak vnímá osobnost papeže Františka a proč nejraději diskutuje s mladými lidmi.

autoři: Barbora Tachecí , Ondřej Skácel | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související