Müller z Pastoral Brothers: Všechno se mění. Musíme se naučit v této nejistotě fungovat

Slib o cestě do pouště si dal uprostřed pandemie. „Jenže pak covid pokračoval, přišla válka na Ukrajině, v Izraeli přišel 7. říjen a já se teď do Izraele bojím, takže musím vydržet, až se tam situace uklidní,“ říká a doplňuje, že dnes stav světa rozkolísává i americký prezident Donald Trump.

Čtěte také

Úzkost je pro mladé normální, ale zůstávají v ní. Více než slova pomáhá přítomnost, radí psycholog Krejcar

Müller přiznává, že i on z toho všeho cítí úzkost. „Překonávám ji tím, že si ji zvědomím. Vím, že ve mně je, že mě nějak ovlivňuje. Ale zároveň se ji snažím přijmout s terapeutickou něhou. A ona se pak rozpustí,“ popisuje.  

Uznává, že svět je nejistější než v době, kdy se narodil a vyrůstal. „Třicet let jsem žil ve svobodě, ve stabilní společnosti. Poslední roky se všechno mění a já i jiné generace si na to musíme zvyknout a naučit se v této nejistotě fungovat.“

Děti v kokonu

Jako učitel etiky pracuje Müller s dospívajícími, pro které může být ještě těžší unést nejistotu okolo než pro něj samotného. Asi 40 procent žáků devátých tříd vykazuje příznaky deprese nebo úzkosti.

„Deváťákům se nedivím, čekají je přijímačky a už od září jsou pod velmi silným tlakem,“ uznává. 

„V tomto období se pro ně mění všechno – od jejich těla přes vnímání vlastní sebehodnoty, duše, vztahů. A do toho na ně doléhají světové události. Ti, kteří jsou citlivější, to prožívají úzkostněji. A někteří tím třeba projdou a ničeho si nevšimnou. Ale pro ně všechny tu máme být my, dospěláci, abychom jim pomohli tímto obdobím projít,“ věří učitel a farář.

Čtěte také

Kluci a holky dnes mají jiné online životy a míň se kamarádí, reaguje odbornice na sérii Adolescent

Coby terapeut v zácviku se setkává s mladými lidmi, kteří mají třeba problémy s vlastní agresivitou. V krizovém centru zase pracuje s dětmi, kterým se, jak ve zkratce říká, „dějí špatné věci“. 

„Typickým tématem v tomto věku bývá identita – kdo jsem, kam patřím. To k pubertě patří,“ přibližuje.

„Dětem říkám, že jsou teď v kokonu, z housenek se změní v motýly. Ale teď jsou v tom kokonu, všechno se tam musí nejdřív proměnit, rozpadnout a přetvořit. To je náročné období. Říkám jim: Váš základní úkol je to přežít a základní úkol dospěláků je to s vámi přežít.“

Jak být v pohodě

Ve škole používá metodu socioemočního učení, jejíž součástí je sociální gramotnost. „My dospělí jsme to museli nabrat někde cestou v životě. Ale slyším, jak říkáme: To kdybychom se učili ve škole, tak bychom byli dnes v pohodě,“ tvrdí. „Ale dnes už to učit jde.“

Čtěte také

Zostuzování vrstevníky i sociální sítě. V pubertě se nejvíce rozvíjí náhled na vlastní tělo, popisuje terapeut Vojtko

Pracuje podle metodiky od organizace Society for All (SOFA). Školáky díky tomu učí například emoční gramotnost. 

„Tedy vědět, že nějakou emoci mám a že ji prožívám. Ale že já nejsem tou emocí a že od ní mohu mít odstup,“ přibližuje a uvádí příklad: „Vždycky, když prožívám smutek, tak já nejsem ten smutek. Smutek je ve mně, ale já to nejsem. Nejsem ani svůj hněv.“ 

„Děti mi pak říkají, že ani nevěděly, že mají tolik emocí,“ usmívá se. Jeho cílem je totiž vést je k tomu, že se budou orientovat samy v sobě, a tím se například zlepší vztahy ve třídě. Nebo jim ukázat, že každý zažívá pocit bezmoci a že si může říct o pomoc.

„Vychovávám tím novou generaci. Tu svou potkávám v terapeutovně. Spousta dospěláků za mnou chodí s tím, že vlastně neví, co se jim děje, a potřebují to rozklíčovat. Mají svůj typický životní scénář, v nějakém období života jim pomáhal, ale najednou dojdou do jiné životní fáze, kde jim překáží,“ dodává na vysvětlenou.

Co říká Bůh na současný stav světa? Co je podle Karla Müllera víra? Proč si neumíme říct o pomoc? A proč potkává jako terapeut spíše ženy než muže? Poslechněte si celou Osobnost Plus, ptá se Světlana Witowská.