Čínské zemědělství čeká revoluce. Znečištění půdy mají řešit nové technologie
Čínu sužuje nedostatek půdy a její znečištění. Kvůli tomu vědci vyvíjejí hydroponické vertikální pěstírny a zemědělské drony.
Čína je v současnosti zemí s nejvyšší spotřebou hnojiv na hektar obdělávané půdy (až pětinásobek světového průměru) a může za to především masivní znečištění. Tamní vláda proto investuje do nových technologií. Čínská banka pro zemědělský rozvoj přislíbila na vývoj víc než 400 miliard dolarů, a to jen do roku 2020. Obrací se přitom také na západní vědce.
Agentura Bloomberg na svém webu představila například start-up Alesca Life bývalého finančníka Stuarta Ody. Ten se snaží vyvinout farmy umístěné do lodních kontejnerů. Takové pěstírny jsou skladné, mobilní a zelenina, která se v nich dá pěstovat, údajně nepotřebuje žádné pesticidy a využívá jen minimum hnojiv nebo jiných chemikálií. Rostliny tam nerostlou v hlíně, ale pěstují se metodou hydroponie. V rámci té jsou kořeny ponořené do tekoucí vody obsahující hnojiva.
Zkušební kontejnery jsou aktuálně umístěné třeba v New Yorku nebo Saúdské Arábii. Přímo v Pekingu je testuje několik luxusních restaurací. Jeden z důvodů, proč pěstovat jídlo v kontejnerech, je podle Stuarta Ody ten, že zemědělství se za posledních deset tisíc let výrazně neposunulo. Budoucnost farmářství vidí ve městech a navíc se domnívá, že tento způsob pěstování by se jednou mohl uplatnit i ve vesmíru.
Někteří čínští farmáři začínají používat také drony k rozprašování hnojiv a pesticidů. Tento způsob je rychlejší a efektivnější, než kdyby chemikálie rozprašovali lidé. Údajně se tak dá ušetřit až třetina rozprašovaných látek.
Kromě přemíry chemikálií sužuje místní pěstitele také ubývání zemědelské půdy, kterou ukrajují rozrůstající se města. Vážnost situace potvrzuje i to, že čínská vláda utrácí stále víc peněz za nákup potravin v zahraničí. Bloomberg jako příklad uvádí sójové boby. Jejich import se mezi lety 2008 a 2015 zvýšil o více než čtyřicet procent.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.