Čína se stává technologickou velmocí

Do poloviny 17. století byla Čína technologicky rozvinutější než Evropa. V Číně vznikl například papír, kompas, princip raketového motoru, výroby hedvábí, knihtisk, střelný prach, bronzové zvony a metalurgie, dřevěná rakev, alkoholické nápoje z rýže a obilí, vidlička, nudle, keramika, pohřební urna, ohřívač jídel v páře, akupunktura, papírové peníze, využití uhlí jako topiva, kartáček na zuby, jídelní hůlky, kuše, papírový drak, tuš, hrací karty, porcelán, jídelní lístek, seismometr, tedy přístroj k měření síly zemětřesení, tofu, toaletní papír, skládací deštník a trakař. Průmyslová revoluce byla ale strojem, na kterém Evropa Čínu rychle předjela. Proč neproběhla podobná revoluce v Číně, není zcela jisté, nicméně nejpravděpodobnější teorie mluví o druhu sociální, politické a technologické pasti. Čínská mocenská elita nepociťovala potřebu modernizace, protože dosavadní technologie dokázaly uživit rostoucí populaci a Čína byla stále výrobně soběstačná.

Důsledky této pasti se plně projevily v 19. století. Po několika prohraných válkách s Velkou Británií musela Čína otevřít svůj dosud soběstačný trh. Postupně se dostala až do prakticky koloniálního postavení. Zaostávala i ve 20. století díky válce s Japonskem, na kterou navázala občanská válka mezi komunisty a nacionalisty. Pak přišly maoistické tragédie - takzvaný Velký skok, který měl z Číny udělat velmoc ze dne na den a byl ve skutečnosti pádem do propasti, následovala ještě horší katastrofa jménem Kulturní revoluce.

Na počátku 19. století pronesl francouzský císař Napoleon proslulou větu: "Čína je spící obr, až se probudí, zatřese se svět." To se právě začalo dít. Čína je vysoce úspěšná v základním fyzikálním výzkumu, který může pomoci nalézt cesty ke kontrolované nukleární fúzi, tedy toužebně očekávanému, téměř nevyčerpatelnému zdroji energie. Čínská věda a technologie vytvořily nejmodernější astronomické teleskopy i vodíkové atomové hodiny. Vše lze využít v kosmickém výzkumu. V medicíně Číňané syntetizovali hovězí inzulin, zvládli mikrochirurgii. Při výrobě vakcíny na zákeřnou virovou žloutenku typu B využili Číňané postupy genetického inženýrství. Protože lze v zemi obdělávat půdu zhruba jen na pětině celkového území, pěstují zemědělci geneticky modifikovanou rýži, sóju i kukuřici. Tyto plodiny mají vyšší hektarové výnosy a jsou odolnější vůči klimatickým změnám a škůdcům, takže je lze pěstovat i na územích, kde to donedávna nešlo.

Informační a laserové technologie, včetně optických vláken, přenášejí a uchovávají data v čínských znacích. Nic jednoduchého: čínské znaky jsou obrázky, potřebují tudíž, na rozdíl od našich písmen, k přenosu co nejvyšší rychlost a obrovské kapacity paměti. Ještě před 15 lety byla pro běžného Číňana letecká doprava science fiction, dnes jsou ceny vnitrostátních letenek srovnatelné s lístky na železnici. Její síť se i tak rozrůstá, nedávno spojila Peking a tibetskou Lhasu, což je fantastický výkon s ohledem na nadmořskou výšku Tibetu. Pokud byste měli pocit, že výšku neudýcháte, loknete si kyslíku z masky jako v letadle. Čína chápe, že praktické využití nejmodernějších technologií jí v 21. století umožní nadále zvyšovat životní úroveň obyvatel, zajistit potravinovou soběstačnost a vyrovnat se postupně s obrovskými problémy zejména v oblasti životního prostředí, které jsou také produktem její prudké modernizace.

Cyklus rozhlasových fejetonů Tomáše Koukolíka Čína, jak ji příliš neznáme vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.