Čína chce mít z Hongkongu svou výkladní skříň. Politiku už teď nedají stranou ani byznysmeni, myslí si analytička

Čtěte také

Lukáš Kovanda: Pokusí se Peking bouře v Hongkongu „vysedět“?

Podle novinářů Hongkong není nejen bezpečný pro život, ale pomalu už i pro podnikání.

„Podnikatelé zatím Hongkong neopouštějí fyzicky, protože není nic snadného se jen tak přesunout z města, jako je Londýn nebo New York. Oni se posouvají mentálně,“ vysvětluje v Interview Plus analytička výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky Alice Rezková.

Každý obchodník totiž k dobrému podnikání potřebuje stabilitu, a to i pro budoucnost. „Obecně řečeno: byznys už tady není jen obchod, ale i politika… Doteď se říkalo, že děláme byznys a politiku dáváme na stranou. Teď už ji ale nejde uložit někam do šuplíku, jako třeba otázku lidských práv apod. To už v Hongkongu nejde, protože lidé v ulicích hájí to, na co byli zvyklí a o co se bojí, že přijdou,“ dodává.

Co donedávna ale dělalo z Hongkongu tak atraktivní centrum světového obchodu? „Blízkost Číně, které je pro ně výhodou, ale i prokletím,“ odpovídá.

Výhoda i prokletí

Když v roce 1997 předali Britové Hongkong Číně, byl to pro ně důležitý most ke světu. „Tehdy šlo až 50 % čínského obchodu přes Hongkong, dnes je to pouhých 12 %. Taky tam byla vláda zákona, stabilita a britský administrativní systém. Taky když se Číňanům ‚něco pokazilo‘, dalo se to v Hongkongu spravit. Jenže, postupem doby Hongkong svou roli přeprodávání zboží a finančního centra ztrácí.“

Čtěte také

Čínský prezident nemá žádnou přijatelnou možnost, jak uklidnit rozbouřený Hongkong

Taky to má svou logiku, která vychází z obrovského růstu samotného čínského trhu posledních let. Byznysmeni se už tak nebojí a „jdou“ do Čínské lidové republiky přímo.

Poslední kapkou, a vlastně i důvod, proč jsou dnes lidé v ulicích Hongkongu, byl podle analytičky opravdu extradiční zákon. Protestující se bojí, že ho čínské orgány zneužijí k represi politicky nepohodlných osob. „Uvědomují si, že cokoli dalšího se teď stane, naprosto zásadním způsobem ohrožuje svobody, které až dosud měli,“ myslí si.

Nejsou to totiž první demonstrace. První začaly už v roce 2004, kdy se Čína snažila prosadit protiteroristický zákon, podle kterého má každý, kdo ohrožuje její bezpečnost a zdržuje se na území Hongkongu, problém. „V roce 2012 přišel zákon o vzdělávání, taková ideologická občanská výchova. Už tehdy se to blížilo ke katarzi, která sjednotila mladou generaci, a vyšli do ulic.“ Proč na Hongkong ale vlastně vláda tak tlačí?

Politika jedné Číny

Analytička výzkumného centra se domnívá, že na Hongkongu chce Tchaj-wanu demonstrovat, že právě to je ta správná cesta.

Čtěte také

Hongkong ochromila generální stávka. Ne všichni ale s demonstranty souhlasí, hlásí zpravodaj Jakš

„Pořád si myslí, že dokáže mladou generaci přesvědčit. Když jim dají ekonomické benefity, práci a vyhlídky na dobrou budoucnost, tak bude ochotna obětovat své základní politické a osobní svobody… A je to pro ně docela zásadní. Dokonce je vize, že by se z celého regionu (kantonu) udělala jakási výkladní skříň. Že by už nebyly dva systémy, ale jeden stmelený a jakoby se tam trošku něco povolilo, ale vlastně ne tak úplně.“

V celém kantonu se totiž prý stala obrovská změna. „Když jsem tam studovala a člověk přešel do vedlejšího města Šen-čen, tak jste doslova cítili změnu, naprosto jiné prostředí i myšlení. Dnes je to jen další mrakodrapové město, kde se dělá byznys. Proto ten obrovský tlak na stmelení těchto entit, aby to vypadalo na jednu ČLR. Zapomínají ale na těch sto let něčeho, co v Šen-čenu nikdy nebylo. Snadno je stmelit, asi jen tak nepůjde,“ odhaduje.

Lidé si prostě zvykli na svůj životní styl, kterého se odmítají vzdát. „Je to vlastně jen drobnost, ale Číňan nemůže používat sociální sítě typu Facebook. A pro mladou generaci je to docela zásadní věc, když by najednou neměla přístup k otevřenému internetu.“

Číňan má čas...

Podle Rezkové má čínská vláda všechen čas na světě. Jediné a hlavní, co vládu v Pekingu znepokojuje, je ekonomika.

Analytička Alice Rezková|foto: Jana Přinosilová,Český rozhlas

„Na tom vlastně stojí jejich legitimita, na ekonomice mají postavený celý společenský model. Že lidé trochu omezí tlak na to, co pro ně znamenají osobní svobody, a předají tak své požadavky na svou vládu. Ta pak zajistí stabilitu, ekonomiku, blahobyt. Jakmile jim to ale Peking přestane dodávat, přestanou s jejich modelem souhlasit. Proto taky lidi chodí do ulic, protože nemají jinak možnost svou nespokojenost a frustraci vyjádřit, taky proto tam jsou demonstrace tak časté a vlastně naprosto běžné.“

V každé demokratické zemi slouží k vyjádření nespokojenosti volby. „Čínská vláda má legitimitu na vstupu, ne na výstupu, tedy že je někdo zvolí,“ dodává analytička Alice Rezková.  

Jak vidí budoucnost čínské ekonomiky nebo nutnost reforem? Dá se registrovat nějaké zpomalení, nebo to jsou „jen čísla statistik“? Proč se Čína zakopala v zákopech a čeká, co s obchodní celní válkou s USA udělají volby amerického prezidenta? Proč je projekt nové Hedvábné stezky vlastně jen jedno velké PR, za kterým toho moc nestojí (stejně jako za čínskými investicemi v Česku)? Poslechněte si v audiozáznamu Interview Plus. Ptal se Jan Bumba.