Čínský prezident nemá žádnou přijatelnou možnost, jak uklidnit rozbouřený Hongkong

Hongkongem už deset týdnů zmítají násilné protesty, které představují nejvážnější výzvu pro čínskou komunistickou stranu za poslední desetiletí.

Čínský prezident Si Ťin-pching směřuje do jednoho z politicky nejožehavějších období své vlády a zdá se, že nemá žádnou dobrou možnost, jak problém vyřešit, soudí deník Washington Post.

Podle listu by pokus o násilné potlačení hongkongských nepokojů čínskou armádou ukončil postavení města jako finančního centra. A zasadil by rovněž vážnou ránu prezidentově snaze podřídit komunistické kontrole Tchaj-wan, který se od Číny oddělil v roce 1949 a vládne si sám.

Nezdá se však, že by se protesty v Hongkongu chtěly uklidnit, a čínským politikům se krátí čas.

Komunistická strana se připravuje na 70. výročí vzniku lidové republiky, které chce na podzim oslavit mohutnou vojenskou přehlídkou, a nemůže si ji nechat zkalit nevhodnými událostmi, jako jsou záběry protestů.

Peking vyčkává

Kdyby 1. října protičínské demonstrace a stávky ještě pokračovaly, podryly by prezidentovo tvrzení, že silná komunistická strana, v jejímž čele Si Ťin-pching stojí, vede lid k velkým zítřkům a jednotě.

„Si Ťin-pching nemůže připustit, aby protesty trvaly příliš dlouho, ale zároveň musí postupovat opatrně kvůli mezinárodnímu společenství, včetně Donalda Trumpa a Tchaj-wanu, které sleduje, zda prezident neudělá nějakou chybu,“ říká sinolog Warren Sun z australské Monashovy univerzity.

Tato obtížná situace je pravděpodobně hlavním tématem pravidelné každoroční tajné schůzky vedení komunistické strany v letovisku Pej-taj-che, která se odehrává v těchto dnech. Každopádně prozatím Peking vyčkává.

Tento týden Čína potvrdila, že dál podporuje správkyni Hongkongu Carrie Lamovou. O možnosti zásahu armády se Číňané dosud nezmínili. Podle nich hongkongská vláda a policie dokážou chránit zákon a pořádek samy. A policii dochází trpělivost a stále častěji zasahuje proti demonstrantům silou.

Klid před výročím

Když Čína v roce 1997 získala Hongkong zpět od Británie, slíbila městu rozsáhlou autonomii, ale neustále do jeho chodu zasahuje. Současné protesty začaly nesouhlasem s navrhovaným zákonem o vydávání osob podezřelých z trestného činu Pekingu, ale přerostly v hnutí proti čínskému autoritářství a za větší demokracii a vyšetření policejního násilí proti demonstrantům.

Hongkong si podle Washington Postu dobře pamatuje, jak čínská armáda v roce 1989 brutálně potlačila protesty na pekingském Náměstí Nebeského klidu. Ostatně jako jediné místo na čínském území si tento masakr každoročně připomíná.

Podle Kwej-po Chuanga, proděkana Národní univerzity Čcheng-či na Tchaj-wanu, Si Ťin-pching s užitím síly v Hongkongu velice váhá, protože by tím zmařil svou snahu přesvědčit Tchajwance, aby podpořili dohodu, která by ostrovu slíbila určitou autonomii. Zároveň je však Peking pod tlakem, aby obnovil pořádek.

Si Ťin-pching má dilema, protože nechce odvést pozornost od velkolepých úspěchů Čínské lidové republiky v čase 70. výročí její existence, upozorňuje Chuang. Podle něj by prezident mohl buď Hongkongu nabídnout nějaký kompromis, nebo protesty násilně potlačit. Ať tak či onak, musí jednat brzy, protože oslavy výročí nesmí nic zkazit, cituje experta list Washington Post.

Spustit audio

Odebírat podcast

Související