Luboš Palata: U Čechů vyhrává Putin nad Merkelovou, Rusko a Čínu ale rádi nemají
Agentura STEM, jedna z těch důvěryhodnějších na trhu s agenturami veřejného mínění, nám uprostřed prázdnin přinesla dva průzkumy, jež by mohly vypovídat o našem vztahu k okolnímu světu. Pokud to ovšem výpověď je, tak poněkud zmatená.
Začněme od žebříčku méně aktuálního, kde respondenti odpovídali na otázku týkající se osobností evropské a světové politiky, které by český občan mohl znát. Pořadí na stupních vítězů je poněkud podivné, když se v oblibě za sebou umístili slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, papež František a na třetím místě Viktor Orbán.
Merkelová? Radši Putin
Z toho vyplývá, že buď jsou Češi značně schizofreničtí, protože Čaputová, František a Orbán k sobě prostě nejdou, nebo je Orbán oblíbencem opačného tábora než tábora Čaputové či Františka.
Čtěte také
Pokud je na druhém místě papež František, pak také nedává valný smysl informace o tom, že ruský prezident Vladimir Putin je mezi Čechy oblíbený víc než Angela Merkelová. Její pád popularity nastal s migrační krizí, zatímco s Putinovými příznivci okupace Krymu a vedení války na východní Ukrajině ani nepohnuly. Velmi pozoruhodná je rok po roku stoupající popularita předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, kterému se podařilo dohnat a vlastně i předehnat amerického prezidenta Donalda Trumpa.
O znalostech Čechů o Evropské unii ale svědčí to, že osmadvacet procent respondentů odpovědělo na otázku k hodnocení Junckera slovem „neznám.“
Kolik toho víme o světě?
Podobně zmatený je i žebříček oblíbenosti zemí, který agentura STEM vydala toto pondělí. Pořadí na prvních místech obsadilo Slovensko, Rakousko, Chorvatsko, Holandsko a Itálie. Poslední příčky zase Rusko, Ukrajina, Turecko, a Čína.
Na otázku, kterou respondenti dostali, tedy „do jaké míry příznivý nebo nepříznivý vztah k dané zemi máte?,“ sám nevím, co bych odpověděl. Pozitivní vztah k zemi není to samé, jako příznivý vztah k obyvatelstvu, nebo můj pohled na režim, který tam aktuálně vládne.
Vezměme si například Rusko. Tu zemi mám rád, nikdy jsem se tam necítil špatně, což je dáno i tím, že mluvím dobře rusky a mám rád mnohé z ruské kultury. Ale také vím, že je to země poměrně chudá, s diktátorským režimem, který navíc v posledních letech okupoval část sousední Ukrajiny.
To však neznamená, že o to víc nefandím těm Rusům, kteří dál usilují o to, aby žili ve svobodné, demokratické a vůči nám přátelské zemi. A podobně to platí třeba o Turecku, kam, když se na ně Češi dívají tak skrz prsty, vůbec nechápu, že jich tam tolik jezdí na dovolenou.
Jak jsem už ale řekl, jsme v polovině prázdnin, takže v letní atmosféře možná mají průzkumy především inspirovat k zamyšlení. Hlavně o tom, kolik toho vlastně o světě kolem nás víme a zda bychom se neměli snažit toho vědět víc.
Autor je redaktorem Deníku
Související
-
Luboš Palata: Změnit se musí Visegrád, nikoli postoj Bruselu
Mohlo by se zdát vplouvaly vztahy mezi Visegrádskou čtyřkou a Bruselem do klidných vod. Jak se zatím vyvíjí vztahy s novou šéfkou Evropské komise?
-
Luboš Palata: Českého eurokomisaře vybírá vláda s pomocí parlamentu, ne Andrej Babiš
Může se to zdát jako formalita.
-
Luboš Palata: Babiš, kazisvět českého předsednictví Evropské unii
Říká se tomu šetřit na nesprávném místě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.