Čína a české předsednictví Evropské unie

Vloni odložený čínsko-evropský summit má být ještě v první polovině letošního roku. Je to určitá satisfakce po vyslechnutí posměvačných hlasů z Francie a některých dalších evropských zemí pochybujících, že čeští diplomaté si dokážou poradit se složitými problémy, jež se na ně navalily.

Dá se říci, že naši zabodovali, i když zas tak velké diplomatické umění nepředvedli. Měli příznivou konstelaci - to znamená, že Evropa v době globální krize potřebuje Čínu a Čína zase Evropu. A museli se zapřít a zapomenout na loňské kontroverze kolem čínské Olympiády. Nedělali tentokrát ramena a umožnili hladké uzavření kompromisu.

Nebylo to jistě snadné. Na první fotografii, kterou přinesla ČTK z Bruselu, sedí Topolánek v křesle a čeká. Až na něj přijde řada. Unavená, zachmuřená, snad odevzdaná tvář. Co se odehrálo za kulisami, nevíme. Ještě v polovině ledna citovala jedna zahraniční agentura z Pekingu slova švédského diplomata, že summit sice bude ještě letos, ale ve Švédsku, protože tato země nastoupí po České republice do čela Evropské unie.

Topolánek svolal čínsko-evropský summit do Prahy, napsala v sobotu MF Dnes. Lze dost pochybovat o tom, že Topolánek sehrál při klíčovém rozhodování tak významnou úlohu. Upozorňovalo na to i čínské zpravodajství - Topolánkovo jméno se v něm téměř neobjevovalo a fotografiemi, na nichž byl Topolánek, také šetřilo. Pravděpodobně nebyl přítomen při jednání předsedy Evropské komise Barrosa s čínským premiérem, na kterém padlo rozhodnutí, že summit bude co nejdříve. Oba partneři tak vyřešili hlavní úkol, který cesta čínského premiéra do Bruselu sledovala.

Datum sice na následující tiskovce oznámeno nebylo, ale pokud má být v první polovině roku, pak podle pravidel zavedených v unii se summit má konat na území státu, zastávajícího v daném období úřad předsedy Rady Evropské unie. Topolánek nemusel tedy nic svolávat. Mohl jen mít námitky nebo souhlasit.

Na pracovním obědě, kde už Topolánek byl, mu sdělili, na čem se dohodli a jak český premier řekl českým novinářům, ze strany vedení unie na něj byl vyvinut tlak, aby rozhodnutí akceptoval. Co lze usoudit z jeho slov o tom, že upozorňoval na určitá rizika spojená s tímto období?

Měl snad obavy z toho, že v ulicích Prahy nastanou manévry, spojené výročím tibetského povstání a událostmi v centru Pekingu z roku 1989, jak napsala MF Dnes? Citovaná rizika spíše vytvořila záminku, jak se alespoň zmínit o těchto problémech a nezavdat důvod ke kritice na domácí scéně. Čínský premiér i tuto krotkou poznámku přešel mlčením, prozradil Topolánkův mluvčí Potužník.

To, že Praha má hostit příští summit, ale novinářům bylo sděleno mimo protokol, jaksi pokoutně. Není to dosud oficiální. A to je možná důvod, proč se o tom stále nezmiňují čínská media, přestože zpráva o Praze obletěla celý svět.

Základní schéma, jak se stavět k Tibetu a lidským právům v Číně, bylo zřejmě již uvnitř Evropské unie dohodnuto na začátku roku, když se Česká republika ujala předsednictví. Podstatu kompromisu sdělil novinářům 15. ledna na tiskové konferenci v Pekingu český velvyslanec Grepl.

Setkáním s dalajlamou není třeba přikládat politický význam, řekl. Je to pouhá církevní osobnost. Lze si to tudíž vyložit tak, že Evropská unie a s ní i česká vláda stáhly politickou podporu až dosud poskytovanou dalajlamovi. Zprávy z Berlína a pak i z Londýna potvrdily, že ožehavé téma bylo evropskými politiky zmíněno při jednání s čínským premiérem jen okrajově.

Navázal na to i Martin Bursík, prý se bude napříště chovat jako politik a nebude si klopy zdobit tibetskou vlaječkou a vyhne se pořádání protibetských happeningů. Stejného názoru je i prý, podle MF Dnes, i jeho kolega ministr Liška. Možná se podřídí i Kateřina Jacques. Tedy už žádné tibetské vlajky, které jsou pro Čínu symbolem tibetského separatismu.

Zdá se tedy, že by nic nemělo bránit tomu, aby summit v květnu na chvíli ovládl Prahu. Květen by si prý alespoň přál premiér Topolánek. Avšak obvykle dobře informovaný čínský deník China Daily se zmínil o červnovém termínu. Není vyloučeno, že Praha nemá dosud vyhráno. V nočních hodinách, kdy v Bruselu dozníval ples pořádaný Českou republikou, vydala agentura Nová Čína zprávu shrnující polední rozhovor čínského premiéra s Topolánkem.

Poukazuje se v ní na nutnost budovat vztahy na principech vzájemné rovnosti, vzájemného respektu a nevměšování do vnitřních záležitostí.

Topolánek prý vyjádřil připravenost jednat v tomto duchu. Čínský představitel zase naznačil možnost posunout vztahy s naší republikou na vyšší úroveň.

Byly tedy sjednány podmínky soužití, jež by umožnilo vypracovat společnou strategii, jak se vymanit z globální krize. Čína bude nepochybně trvat na jejich dodržování a její význam ve světě jí dovoluje učinit podobná gesta jako učinila nedávno vůči Francii.

Co z toho vyplývá ? Kdeže loňské sněhy jsou. Vyšší zájmy opět zvítězily. A Evropa tu naši kávu osladila nám.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .