Čím bohatne Ázerbájdžán?

7. listopad 2009
Sedmý světadíl

Ázerbajdžán má v současnosti velice důležité postavení z hlediska politické strategie. Ohromné zásoby ropy a zemního plynu poblíž hlavního města Baku přitahuje migraci pracovníků mnoha národností z kavkazských i středoasijských států.

Zároveň by odtud měl vést důležitý ropovod a plynovod Nabucco, který by se táhl od Kaspického moře přes nestabilní Gruzii do Turecka. Samotná země musí balancovat mezi vlivem současného Ruska, Západu a muslimských států.

Ázerbajdžán byl historicky součástí legendární Persie, na Apšeronském poloostrově dokonce působil filozof Zarathuštra. Místní, původem kavkazské, perské a kurdské obyvatelstvo zde po mnohá staletí zažilo vlny příchodů turkického obyvatelstva z východu. Tito migranti ze stepí Střední Asie se od 15. století stali dominantní vrstvou obyvatelstva.

Ázerské tradice se sdílejí na obou stranách hranice, v Ázerbajdžánu i Íránu

Právě příchod osmanských a seldžuckých Turků zemi přinesl mnoho různorodých vlivů. Postupně se měnily nejen lidové zvyky a kultura. Ázerbajdžán historicky patřil většinou pod vládu perského šáha, proto jsou místní obyvatelé dodnes vyznáním šítští muslimové. Pak zde dostali slovo Turci. Oblast však fungovala mezi mnoha kulturními vztahy po celou historii. Hlavně výboje carského Ruska a později bolševiků způsobily oddělení severněji a jižněji žijících Ázerbajdžánců a SSSR zde roku 1922 vytvořil socialistickou republiku. Zároveň se ve státě po tisících usazovali Rusové. Někdy ve venkovských oblastech, častěji však přímo v Baku, kde před říjnovou revolucí žilo mnoho pracovníků ropného průmyslu z USA a západních zemí. Ázerbajdžánců, narozdíl třeba od Čečenců, se potom naštěstí nedotkla Stalinova národnostní politika, která spočívala v přesunu statisíců lidí kavkazského původu do Střední Asie. Zde šlo jen o vnitřní migraci za prací u obyvatel různého původu v rámci Sovětského svazu.

Ještě před rozpadem komunistického státu však docházelo k rozsáhlým bojům s Armény, žijícími v oblasti Náhorního Karabachu na horském západě státu. V této autonomní oblasti v 90. letech vypukla válka, která prakticky dodnes neskončila, i když oficiálně skončila v roce 1994. Karabašští Arméni, tajně podporovaní Rusy, si vydobyli téměř nezávislé postavení. Následkem toho ztratil Ázerbájdžán kontrolu nad 16 % svého území a musel strpět přemístění 578 545 osob a existenci 8606 uprchlíků. Kurdové na rozdíl od Arménů s dnešní místní vládou prakticky problémy nemají, ani zdejší, poměrně početní Židé. Ázerbajdžánci raději po zlých zkušenostech upevňují ekonomické a politické vztahy s Tureckem a západními státy. Nárůst HDP je zde díky těžbě ropy dokonce nejvyšší na celém světě! Pro tuto zemi a národ to už něco znamená, pravděpodobně to ale přinese i další migraci. V tomto ohledu bude Ázerbajdžán jistě ještě živější, až se plně otevřou hranice s Íránem.

Vlněné koberce si oblíbily zástupy migrujících nomádů
autor: David Ašenbryl
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.