Chytrá cyklistická bunda se stará o pohodlí a bezpečnost jezdce

26. květen 2015

Kdybyste ji chtěli vystihnout jedním slovem, mohli byste říct, že je chytrá. Řeč je o cyklistické bundě, která se stará o bezpečnost svého nositele. Když cyklista odbočuje nebo třeba přibrzdí, senzor v chytré bundě předá zprávu vestavěným LED diodám, a ty zafungují třeba jako brzdová světla.

Tak alespoň bundu projektují na katedře oděvnictví Technické univerzity v Liberci. Tamní vědci ji tvoří z tzv. smart textilií, které člověku zajišťují i maximální komfort. Díky speciální sendvičové struktuře bunda uchrání svého majitele před deštěm, mlhou a větrem, ale zároveň i vlastním potem a nadměrným únikem tělesného tepla. Díky unikátním vlastnostem se smart oděvy staly celosvětovým hitem.

Pokud má bunda sendvičovou strukturu, znamená to tři vzájemně propojené vrstvy, které jsou ale různě specializované. Úkolem té první je, aby přiléhala těsně k tělu. „Měla by zajistit to, aby se vlhkost, kterou normálně lidský organismus produkuje, rychle odvedla pryč. Moderní smart oděvy dokáží odsátou vlhkost rozšířit do velké plochy, takže se odpařuje velmi rychle,“ poznamenává k chytrým vláknům − která sama žádnou vlhkost nepřijímají, ale disponují speciálním tvarem, díky němuž ji odvádí – docent Antonín Havelka, vedoucí Katedry oděvnictví, který na TUL projekt chytré cyklobundy vede.

Sucho, teplo…

Zatímco hlavním cílem první vrstvy je odvést vlhkost, ta druhá musí především uchovat člověka v teple. „To je klasický flís, jehož vlákna uzavírají vzduch, a ten izoluje,“ popisuje docent Havelka svazky vláken spletených či utkaných do přízí, kterou vlhkost z první vrstvy prochází. Aby ale celá věc fungovala a sportovec či turista si mohl užívat komfortu i zlepšit svůj výkon, sendvičová struktura musí obsahovat ještě tzv. bariérovou textilii. „Tak to je opravdu to stěžejní. Tato svrchní vrstva umí propouštět vodní páry, ale nepropouští vlhkost ve formě kapaliny. Ten zázrak je v tom, že uvnitř je schovaná membrána s desetitisíci póry na centimetr, které jsou větší než molekula vody, ale naopak menší než nejmenší kapka vody,“ dodává Havelka.

Nic není dokonalé – ani chytrá bunda

Bariérová textilie je sice oproti klasické pláštěnce velmi chytrá, i ona má ale svá omezení. „Omezení číslo jedna je, že vodní pára může proudit oběma směry, to znamená zpod oděvu ven do okolí, to je bezvadný, ale problém nastává, když je třeba mlha, takže v okolí máme té vlhkosti ve formě vodních par více, než je pod oděvem… Takže ty se snaží pod bundu dostat, aby ty tlaky vyrovnaly,“ konstatuje vedoucí Katedry oděvnictví TUL. Druhé omezení je pak v tom, že bariérová textilie s miliony dírek působí jako sítko, které má odpor, takže tělesný pot nemusí odvést v dostatečné míře. Závisí to především na vhodné teplotě – ideální podmínky jsou asi kolem desíti stupňů Celsia.

Cyklistickou bundu s nositelnou elektronikou společně vyvinuli na katedře oděvnictví Fakulty textilní Technické univerzity v Liberci Zdeněk Kůs a Antonín Havelka

Smart oděvům sice ukazují jejich limity fyzikální zákony, o úspěch je ale nepřipraví, protože chytré textilie už teď výrazně zlepšují užitné vlastnosti oděvů a teplotní komfort.

Zdroj: Online zpravodaj Technické univerzity v Liberci

autor: Michal Ježek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.