Chybí parametry. Omíláme, že musíme udržet kvalitu a dostupnost péče, ale nevíme, o čem mluvíme, míní poslanec Špičák
Poslanci rozhodli o snížení platby zdravotního pojištění za státní pojištěnce. Stát tak má letos ušetřit v rozpočtu asi 14 miliard korun. „Nebude to mít žádný vliv na kvalitu ani dostupnost zdravotní péče,“ ujišťuje lékařka a poslankyně Zdeňka Němečková Crkvenjaš (ODS). „Musíme analyzovat, jaká je vlastně kvalita a dostupnost péče. A musíme stanovit parametry optimální dostupnosti,“ upozorňuje také lékař a místopředseda zdravotního výboru Julius Špičák (ANO).
V Česku podle Špičáka analýzy optimální dostupnosti zdravotní péče chybí. „Neustále omíláme to, že musíme udržet kvalitu, že musíme udržet dostupnost, ale vlastně vůbec nevíme, o čem mluvíme,“ naznačuje.
Čtěte také
„Například případ karcinomu pankreatu. Ideální dostupnost operace je měsíc od stanovení diagnózy. Takto musíme analyzovat všechny zásadní výkony a říci, jestli jsme schopni dodržet dostupnost, jaká vlastně je a jestli jsme schopni dodržet kvalitu,“ vysvětluje člen dozorčí rady VZP a přednosta kliniky pražského IKEMu.
Připomíná, že nadúmrtnost v Česku v posledních dvou letech při průměrné úmrtnosti 110 tisíc lidí ročně byla 50 tisíc. „Takže velice naléhavě volám po tom, abychom analyzovali kvalitu naší péče a její dostupnost, než se pustíme do nějakých úvah o zvýšení osobních doplatků,“ dodává Špičák.
Například pro IKEM jen dosavadní zdražení elektrické energie znamená, že ho to bude stát ročně místo 30 milionů 90.
Julius Špičák
Poslankyně za ODS upozorňuje, že debata o vyšší finanční spoluúčasti pacientů se sice v současnosti vede, ale je to podle ní spíš otázka na financování zdravotnictví v příštích letech, ne tento rok.
„Navíc se docela mylně říká, že chceme, aby si pacienti platili některé výkony, které jsou nyní hrazené ze zdravotního pojištění. To není pravda. Chceme, aby se připojišťovali jen na ty výkony, které si už nyní platí ze svého a aby to pak nemuseli najednou vydávat,“ vysvětluje Němečková Crkvenjaš.
Pouhá tři procenta
Připomíná dále, že celkové příjmy zdravotních pojišťoven v tomto roce tvoří 420 miliard a snížení platby za státní pojištěnce o 14 miliard jsou tedy pouhá tři procenta.
„Ta nám teď chybět opravdu nebudou, protože v letošním roce jsou veškeré smlouvy se zdravotnickými zařízeními uzavřené. Ty peníze byly rezervní, pojišťovny je měly ve svých fondech. Jednalo se o zhruba 50 miliard, které tam jen tak ležely, a ve chvíli, kdy je budeme potřebovat jinde, tak si je z těch rezerv půjčíme a příští rok tam zase tu částku vrátíme,“ popisuje lékařka.
Čtěte také
„Je to prostě krok špatným směrem,“ reaguje Špičák. Opět podle něj chybí analýza toho, jak se bude vyvíjet finanční stav nemocnic při zdražování všech vstupů.
„Například pro IKEM jen dosavadní zdražení elektrické energie znamená, že ho to bude stát ročně místo třiceti milionů 90 milionů. A takto to bude se všemi ostatními vstupy a situace se bude kontinuálně zhoršovat. Takže za této situace nějak redukovat finance, které přichází do zdravotnictví, považuji za velmi nezodpovědné,“ naznačuje poslanec.
V době covidu se některé výkony odkládaly, nicméně nemohu souhlasit s tím, že by se odkládaly ty akutní.
Zdeňka Němečková Crkvenjaš
Němečková Crkvenjaš upozorňuje, že platby za energie tvoří zhruba dvě procenta rozpočtu velké nemocnice.
„Opět se bavíme sice o velkých sumách, nicméně v celkovém objemu péče jsou to opravdu drobné. Takže toho bych se pro tento rok rozhodně neobávala. Uvidíme, co nám nachystá ten další. Možná se budeme všichni divit, ale teď bych z toho rozhodně strach neměla,“ konstatuje.
Dramaticky horší zdravotní stav
Špičák také připomíná, že se kvůli pandemii dramaticky zhoršil zdravotní stav české populace. Z analýzy, kterou sám provedl, podle něj vyplývá, že nebyly provedeny stovky onkologických operací.
„Nebylo provedeno 50 tisíc základních onkologických vyšetření, takže několik tisíc nádorů v různém stádiu nebylo ošetřeno a ti lidé se dostaví v daleko horším stavu a léčba bude dražší. Dostali jsme se někam o 20 let zpátky. A sanace této situace bude vyžadovat zvýšené náklady. Takže jsem zásadně proti tomu, aby se jakýmkoli způsobem redukovaly finance, které přichází do zdravotnictví,“ opakuje.
Čtěte také
Poslankyně s analýzou nesouhlasí. „Samozřejmě v době covidu se některé výkony odkládaly, nicméně nemohu souhlasit s tím, že by se odkládaly ty akutní,“ říká.
„Aspoň tedy v rámci naší nemocnice se tomu takto nedělo. Akutní výkony normálně běžely. Mohlo se stát, že někdo nedorazil na preventivní prohlídku a něco se zanedbalo. Ale není to tak velké množství pacientů a už nyní se dohánějí resty. Ministerstvo zdravotnictví se domluvilo, že tento rok nebudou na tuto péči stropy. Takže nemocnice mohou udělat více výkonů, než bylo původně domluveno,“ upozorňuje Zdeňka Němečková Crkvenjaš.
Poslechněte si celé Pro a proti. Moderuje Tomáš Pancíř.
Související
-
Další vlna covidu? Zavírat školy ani nemocnice nemá smysl, je přesvědčený ředitel nemocnice v Motole
Už týden se lidé mohou nechat očkovat druhou posilující dávkou proti covid-19. Je vakcín dostatek? A co budou nemocnice dělat v případě další vlny? Poslechněte si rozhovor.
-
Zdravotní pojištění kryje péči, ne investice. Na nemocnice je tristní pohled, kritizuje šéf Motola
„Zdravotní pojištění, jak je dnes nastaveno, dobře kryje průběžnou péči, ale je zoufale nedostatečné pro investice do zdravotnictví,“ zdůrazňuje Miloslav Ludvík.
-
Změny ve veřejném zdravotním pojištění a jejich vliv na klienty. Rozhovor s odbornicí z VZP
Hostem v našem vysílání je Ing. Hana Holečková, ředitelka odboru zdravotní péče Všeobecné zdravotní pojišťovny v Ústí nad Labem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.