Zdravotní pojištění kryje péči, ne investice. Na nemocnice je tristní pohled, kritizuje šéf Motola Ludvík

„To není problém roku 2022 nebo 2023. Problém by mohl nastat v letech 2024–25,“ varuje s tím, že zatímco nyní mají zdravotní pojišťovny rezervy ve výši 57 miliard korun, využitelných je jen asi 30 miliard.

V budoucnu se tak může opakovat situace z roku 2011, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna neměla rezervy ani na jeden den provozu.

Tady je státních pojištěnců už téměř 6 milionů, tedy většina.
Miloslav Ludvík

Ludvík poukazuje na to, že systém státních pojištěnců je českým unikátem, v jiných zemích se zdravotní pojištění odvádí i například z důchodů.

Čtěte také

Méně lůžek, kratší hospitalizace. České zdravotnictví může ušetřit zvýšením efektivity, věří Hroboň

„U nás je státním pojištěncem každý, kdo nemá regulérní příjem, ze kterého by se odvádělo pojištění. A už je to téměř 6 milionů lidí, tedy nadpoloviční většina.“

Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v květnu ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda navýšila výdaje do zdravotnictví o 250 miliard korun. To se podle Ludvíka projevilo tím, že se podařilo oddlužit některé velké nemocnice.

Došlo také k dramatickému navýšení plateb za státní pojištěnce: „Když jsem byl ministrem, tak jsem v roce 2017 bojoval o to, aby platba byla nějakých 940 korun. A po čtyřech letech se teď hádáme o platbu o tisíc korun vyšší,“ srovnává.

Onkologické centrum excelence?

Bývalý premiér Andrej Babiš plánoval vybudovat ve fakultní nemocnici na Vinohradech Národní onkologický institut. Proti tomu ale protestovala např. i Česká onkologická společnost. Na stavbu institutu mělo jít asi 7 miliard z fondů EU určených na obnovu po koronavirové pandemii.

Současná vláda namísto toho rozhodla vybudovat o něco levnější onkologické centrum v motolské nemocnici. Podle ředitele fakultní nemocnice Ludvíka by se v něm koncentrovala péče podobně, jako tomu je v případě Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Čtěte také

Petr Holub: Obrana tupých škrtů ve zdravotnictví

„Může to Českou republiku dostat na mapu Evropy. Protože zatím nemáme nemocnici, která by měla evropský význam. A mimo jiné by to mohlo přinést to, že když potřebujete experimentální léčbu, což je u rakoviny časté, tak zde není kapacita, kde by se to dalo vyzkoušet. Lidé by se mohli dostat k léčbě, k jaké se jinak nedostanou,“ věří Ludvík.

Centrum by podle něj mohlo lákat lékaře nejen z Česka, ale i ze zahraničí, a to i ze Západu.

„Víme, že si nesáhneme na švýcarské lékaře, protože postup je takový, že doktor dělá v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku a pak už jen ve Spojených státech. To je klasická cesta. Ale myslím, že na rakouské kolegy už bychom mohli dosáhnout a jejich platové požadavky saturovat,“ domnívá se ředitel nemocnice.

Na vybudování onkologického centra v Motole by mělo jít 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy, ty jsou ale limitovány do 31. prosinci 2025.

„Vzhledem k tomu, že není ještě ani projekt a ani hotová soutěž, tak utratit takovou obří sumu do konce roku 2025 je strašně složité,“ přiznává.

Jaké poučení si zdravotnictví vzalo z pandemie koronaviru? A přibylo jiných chorob kvůli zanedbané prevenci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.