Zdravotní pojištění kryje péči, ne investice. Na nemocnice je tristní pohled, kritizuje šéf Motola Ludvík
Systém zdravotního pojištění má letos podle schváleného rozpočtu přijít o 14 miliard korun. Podle opozice může tento krok zhoršit dostupnost zdravotní péče. Ředitel Fakultní nemocnice Motol Miloslav Ludvík vidí problém i v tom, že neexistuje systém investic. „Zdravotní pojištění dobře kryje průběžnou péči, ale je zoufale nedostatečné pro investice. Vůbec není systémově vyřešeno, v jakém stavu jsou české nemocnice. Když se projdete po Praze, tak je to někdy tristní pohled.“
„To není problém roku 2022 nebo 2023. Problém by mohl nastat v letech 2024–25,“ varuje s tím, že zatímco nyní mají zdravotní pojišťovny rezervy ve výši 57 miliard korun, využitelných je jen asi 30 miliard.
V budoucnu se tak může opakovat situace z roku 2011, kdy Všeobecná zdravotní pojišťovna neměla rezervy ani na jeden den provozu.
Tady je státních pojištěnců už téměř 6 milionů, tedy většina.
Miloslav Ludvík
Ludvík poukazuje na to, že systém státních pojištěnců je českým unikátem, v jiných zemích se zdravotní pojištění odvádí i například z důchodů.
Čtěte také
„U nás je státním pojištěncem každý, kdo nemá regulérní příjem, ze kterého by se odvádělo pojištění. A už je to téměř 6 milionů lidí, tedy nadpoloviční většina.“
Bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) v květnu ve sněmovně prohlásil, že jeho vláda navýšila výdaje do zdravotnictví o 250 miliard korun. To se podle Ludvíka projevilo tím, že se podařilo oddlužit některé velké nemocnice.
Došlo také k dramatickému navýšení plateb za státní pojištěnce: „Když jsem byl ministrem, tak jsem v roce 2017 bojoval o to, aby platba byla nějakých 940 korun. A po čtyřech letech se teď hádáme o platbu o tisíc korun vyšší,“ srovnává.
Onkologické centrum excelence?
Bývalý premiér Andrej Babiš plánoval vybudovat ve fakultní nemocnici na Vinohradech Národní onkologický institut. Proti tomu ale protestovala např. i Česká onkologická společnost. Na stavbu institutu mělo jít asi 7 miliard z fondů EU určených na obnovu po koronavirové pandemii.
Současná vláda namísto toho rozhodla vybudovat o něco levnější onkologické centrum v motolské nemocnici. Podle ředitele fakultní nemocnice Ludvíka by se v něm koncentrovala péče podobně, jako tomu je v případě Masarykova onkologického ústavu v Brně.
Čtěte také
„Může to Českou republiku dostat na mapu Evropy. Protože zatím nemáme nemocnici, která by měla evropský význam. A mimo jiné by to mohlo přinést to, že když potřebujete experimentální léčbu, což je u rakoviny časté, tak zde není kapacita, kde by se to dalo vyzkoušet. Lidé by se mohli dostat k léčbě, k jaké se jinak nedostanou,“ věří Ludvík.
Centrum by podle něj mohlo lákat lékaře nejen z Česka, ale i ze zahraničí, a to i ze Západu.
„Víme, že si nesáhneme na švýcarské lékaře, protože postup je takový, že doktor dělá v Rakousku, v Německu, ve Švýcarsku a pak už jen ve Spojených státech. To je klasická cesta. Ale myslím, že na rakouské kolegy už bychom mohli dosáhnout a jejich platové požadavky saturovat,“ domnívá se ředitel nemocnice.
Na vybudování onkologického centra v Motole by mělo jít 4,5 miliardy korun z Národního plánu obnovy, ty jsou ale limitovány do 31. prosinci 2025.
„Vzhledem k tomu, že není ještě ani projekt a ani hotová soutěž, tak utratit takovou obří sumu do konce roku 2025 je strašně složité,“ přiznává.
Jaké poučení si zdravotnictví vzalo z pandemie koronaviru? A přibylo jiných chorob kvůli zanedbané prevenci? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Shání peníze na výzkum v dětské onkologii. „Moc jsem o tom nevěděla, ale umřela mi sestra,“ přiznává
Agnes Miksch je zakladatelka projektu 1000 statečných na podporu výzkumu v oboru dětské onkologie. Je členkou nadace Národ dětem a organizátorkou koncertů Motol Motolice.
-
Za screeningové vyšetření lepší pokoj v lázních, to by mohlo dostat lidi k lékařům, věří onkolog
Z průzkumu vyplývá, že Česká republika si v dostupnosti léčby nádorových onemocnění nestojí vůbec špatně. Horší je to ale s ochotou podstupovat preventivní vyšetření.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
