Chraňme diverzitu nejen rostlin a zvířat, ale i mikroorganismů, navrhuje ekolog

11. říjen 2017
půda, hlína

O tom, jak důležité je poznání procesů probíhajících v půdě, hovořil v Magazínu Leonardo čerstvý držitel Akademické prémie a vedoucí Laboratoře enviromentální mikrobiologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd Petr Baldrian.

„Pro nás prémie znamená hlavně to, že nebudeme muset myslet na peníze každý rok a soustředit se na krátkodobé projekty, ale budeme mít trochu víc času i na otázky, které se bez času nedají dělat,“ zhodnotil vědec.

Mezi témata, kterým se jeho tým věnuje, je zkoumání jak procesů, které probíhají v přírodě cyklicky, tak nárazových jevů a jejich důsledků. V těch hrají často významnou roli mikroorganismy.

„Role mikroorganismů je široká a vlastně neviditelná. Pokud se podíváme na les, tak vidíme stromy nebo i nějaké zvíře, ale neuvědomujeme si, že stejný objem živých organismů je pod povrchem půdy, a bez nich by toto vše nemohlo fungovat.“

Lesy pomáhají ukládat uhlík z atmosféry do půdy, připomněl Baldrian. „Lesní půda se pořád tvoří, uhlíku v ní přibývá, a tomuto procesu bychom rádi porozuměli.“


"Pokud nukleové kyseliny izolujeme z přírodního prostředí, tak jsme schopni popsat, kdo v něm žije, jestli je v tuto chvíli aktivní a čím se zabývá, tedy jestli získává živiny, jestli je v období nouze nebo jestli bojuje s nějakým vetřelcem."

„Víme, že klíčem k němu jsou právě mikroorganismy. Zatím jsme půdu vnímali jako černou krabičku: uměli jsme měřit, co do ní vstupuje a co z ní vystupuje.“

Až poslední roky vědcům umožnily se zeptat, co za těmito procesy stojí, co je třeba v půdě chránit, aby tyto funkce zůstaly zachovány a jak konkrétně jednotlivé organismy interagují.

„Technologie, které umožňují přečíst genom, se uplatnily nejdříve v medicíně, kde to bylo velmi potřeba, ale podobné metody můžeme využívat i my jako ekologové,“ tvrdí vědec.

Ten sám přispěl k vývoji metod, které umožňují studovat aktivitu organismů přímo v jejich přirozeném prostředí. „Dříve jsme si museli organismy z přírody vypůjčit, napěstovat je ve velkém množství, a až pak jsme byli schopni o nich něco říct.“

Odebrat a rychle zmrazit

„Dnes jsme schopni pozorovat aktivitu tisíců druhů bakterií v jednom gramu půdy. A protože nejsme schopni vytvořit stejné prostředí, které mají tyto organismy v přírodě, tak jdeme do přírody.“

Vědci přímo v terénu půdními trubicemi odeberou vzorky půdního profilu. „A pokud se zabýváme aktivitou organismů, tak ještě někdo z nás musí nést nádobu s tekutým dusíkem, který umožní odebraný vzorek z půdní trubice ihned zamrazit. V laboratoři potom ze vzorku izolujeme nukleové kyseliny, a ty nám řeknou, co organismy právě dělají.“


„Kdybychom vzorek nesli až do laboratoře, tak by si mikroorganismy uvědomily, že se něco děje, že došlo k narušení, a začaly by na to nějak reagovat, a tomu musíme zabránit."

Tento výzkum je sice z oblasti základního výzkumu, ale aplikace jeho výsledků možné jsou. „Věříme tomu, že pokud zjistíme, co je důležité pro fungování ekosystému obecně, tak nám to může napovědět, jak se starat o lesy, který způsob lesního hospodářství je šetrnější nebo jak se starat o chráněné části přírody.“

„Měli bychom si také klást otázku, jestli když chráníme oblast, kde je velká diverzita ptáků nebo rostlin, tak jestli nemáme stejně chránit místa, kde je velká diverzita mikroorganismů, protože řada z nich může být potenciálně užitečná,“ doporučil ekolog Petr Baldrian.

Spustit audio
autoři:Veronika Paroulková, Ondřej Čihák
  • Věda
  • půda
  • mikroorganismy
  • akademická prémie