Chování Kremlu je teď docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost, varuje litevský expremiér Kubilius
Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“
Sérii doporučení přijal Evropský parlament na své zářijové plenární schůzi. Apel mířil k Radě členských států a také Evropské komisi a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Podle autora zprávy Kubiliuse je potřeba hledat nový přístup EU k Rusku.
Čtěte také
„V tom dost dlouho spočívala naše kritika vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, evropské diplomatické služby a dalších institucí,“ připomíná v pořadu Evropa Plus.
„V naší zprávě se snažíme jasně oddělovat na jedné straně Kreml a na druhé ruský lid. To je třeba si uvědomit. Na druhé straně tam říkáme, že chceme mít dobré vztahy s Ruskem. To je ale možné jen, když se Rusko vrátí na cestu demokratického rozvoje evropského typu. Na takové cestě bylo Rusko za prezidenta Borise Jelcina.“
To je základ, ze kterého Kubilius vychází. „Na tom pak tvoříme naše doporučení a vize, co může Evropská unie dělat. Jak může pomáhat v této transformaci. Musejí to provést samozřejmě sami Rusové. Jde o to, co se v tom dá udělat z naší strany,“ říká.
Konečná: Prohlubuje se konfrontační přístup
Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) hlasoval pro Kubiliusovu zprávu a připomíná: „Na jedné straně je třeba s Ruskem komunikovat, ale na druhé straně jsou tu důvody pro sankce vůči putinovskému režimu. Má se mluvit s vedením země, ale i s demokratickou opozicí.“
Čtěte také
S tím ale nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM): „Dlouhodobě tvrdíme, že napětí mezi Evropskou unií a Ruskem bylo v posledních desetiletích ústředním prvkem zahraniční politiky EU. Schválená zpráva ještě prohlubuje konfrontační přístup. Taktika sankcí postihla především malé podniky a obyčejné Rusy a nevedla k ničemu dobrému.“
Co Konečná a Pospíšil navrhují? Poslechněte si celou Evropu Plus, připravil ji Pavel Novák.
Související
-
Europoslanci: Angelu Merkelovou všichni poslouchali. Migrační krize je černá tečka na jejím odkazu
Šestnáct let v čele německé vlády a současně na výsluní evropské a světové politiky. Éra Angely Merkelové se s nedělními volbami do spolkového sněmu pomalu chýlí ke konci.
-
Vyprázdněná nebo defektní demokracie. Tak hodnotí stav střední Evropy světoví experti
„Mám na mysli určitou vyprázdněnost demokracie, kdy máte volby a politické strany, ale všechno je to svým způsobem prázdné,“ říká americký historik Timothy Snyder.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
