Chování Kremlu je teď docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost, varuje litevský expremiér Kubilius

17. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vladimir Putin na energetické konferenci v Moskvě

Vztahy Ruska a Evropské unie nejsou nijak vřelé, jde spíš o partnerství nebo geograficky nutné sousedství. Evropský parlament proto nedávno vyzval Evropskou komisi a členské země k revizi politických vztahů s Ruskem. Autorem zprávy, která to doporučila, je europoslanec a bývalý litevský premiér Andrius Kubilius: „Je potřeba definovat politiku EU vůči Rusku mnohem jasněji než dosud. V tuto chvíli je chování Kremlu docela velkou hrozbou pro evropskou bezpečnost.“

Sérii doporučení přijal Evropský parlament na své zářijové plenární schůzi. Apel mířil k Radě členských států a také Evropské komisi a vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Podle autora zprávy Kubiliuse je potřeba hledat nový přístup EU k Rusku.

Čtěte také

„V tom dost dlouho spočívala naše kritika vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josepa Borrella, evropské diplomatické služby a dalších institucí,“ připomíná v pořadu Evropa Plus.

„V naší zprávě se snažíme jasně oddělovat na jedné straně Kreml a na druhé ruský lid. To je třeba si uvědomit. Na druhé straně tam říkáme, že chceme mít dobré vztahy s Ruskem. To je ale možné jen, když se Rusko vrátí na cestu demokratického rozvoje evropského typu. Na takové cestě bylo Rusko za prezidenta Borise Jelcina.“

Andrius Kubilius, litevský europoslanec a expremiér

To je základ, ze kterého Kubilius vychází. „Na tom pak tvoříme naše doporučení a vize, co může Evropská unie dělat. Jak může pomáhat v této transformaci. Musejí to provést samozřejmě sami Rusové. Jde o to, co se v tom dá udělat z naší strany,“ říká.

Konečná: Prohlubuje se konfrontační přístup

Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) hlasoval pro Kubiliusovu zprávu a připomíná: „Na jedné straně je třeba s Ruskem komunikovat, ale na druhé straně jsou tu důvody pro sankce vůči putinovskému režimu. Má se mluvit s vedením země, ale i s demokratickou opozicí.“

Čtěte také

S tím ale nesouhlasí europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM): „Dlouhodobě tvrdíme, že napětí mezi Evropskou unií a Ruskem bylo v posledních desetiletích ústředním prvkem zahraniční politiky EU. Schválená zpráva ještě prohlubuje konfrontační přístup. Taktika sankcí postihla především malé podniky a obyčejné Rusy a nevedla k ničemu dobrému.“

Co Konečná a Pospíšil navrhují? Poslechněte si celou Evropu Plus, připravil ji Pavel Novák.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související