Chování, ke kterému se státní moc v Bělorusku uchyluje, nemá hranice, říká běloruská reportérka

13. červen 2021
Evropa Plus

Únos letadla s předním opozičním novinářem na palubě, vyhazovy z práce a ze studií za účast na demonstracích za spravedlivé volby, zatýkání za provokativní červenobílé oblečení. Tak se chová režim běloruského vládce Alexandra Lukašenka, který se po loňských zmanipulovaných prezidentských volbách snaží zuby, nehty, obušky a mučením oponentů udržet u moci.

Vůdkyně běloruské opozice a manželka vězněného Lukašenkova protikandidáta Svjatlana Cichanouská se vydala na spanilou jízdu zeměmi Evropy i světa, aby hledala podporu pro demokratické síly v Bělorusku. Vyrazila z litevského exilu a po Polsku navštívila na pozvání Senátu i Česko.

Čtěte také

Žádala vyloučení Běloruska z Interpolu, zrušení investic v Bělorusku a zpřetrhání kontaktů se státními firmami. Prosila o větší podporu studentů vyloučených ze škol, nezávislých médií a vůbec občanské společnosti.

Od českých politiků se dočkala podpory ve formě slov. Nejhlasitěji zazněl hlas solidarity s Běloruskem na pražské Kampě, kde byl koncert Hrajeme za svobodné Bělorusko. Zazpíval tam i David Koller a Českému rozhlasu řekl:

„Já myslím, že Bělorusko je taky země Evropy, a kdyby se chování takových fanatických komunistů, kteří dodnes říkají své tajné službě KGB, přesunulo blíž k nám, tak by nám mohlo být ouvej. Myslím si, že bychom na to měli reagovat všichni a Evropa by na to měla reagovat velmi tvrdě. Nejenom zákazem letů. To se nás týká všech. A je to velmi blízko. Jsem rád, že jsme jedna z republik v Evropě, která Bělorusům hodně pomáhá.“

Na koncert přišla i Cichanouská, která připomněla, že Česko i Bělorusko prožily těžké časy, protože dlouho nemohly rozhodovat o osudu svých zemí. Česko se ale nakonec domohlo svobody. Věří tedy, že brzy bude i Bělorusko svobodné.

Atmosféra strachu se stupňuje

Běloruská reportérka a spolupracovnice think tanku Atlantic Council Hanna Liubakova ale vidí věci velmi střízlivě a předpokládá, že poslední vývoj v Bělorusku bude mít dopad i na ostatní sympatizanty opozice.

Čtěte také

„To, co se stalo Ramanu Pratasevičovi, určitě vystrašilo ostatní aktivisty, politiky, občanskou společnost, novináře. Mnoho lidí musí utéct, snaží se najít cestu jak z Běloruska uprchnout, snaží se utéct před možným stíháním. Teď je to těžké, protože lety jsou zablokované, ale pořád existují cesty, jak zemi opustit. Stupňuje se atmosféra strachu. Co teď lidé v Bělorusku vidí, je, že chování, ke kterému se státní moc uchyluje, nemá hranice.“ 

Stupňuje se atmosféra strachu. Co teď lidé v Bělorusku vidí, je, že chování, ke kterému se státní moc uchyluje, nemá hranice.
Hanna Liubakova

Zásadní úlohu mohou v tuto chvíli podle Liubakové sehrát západní demokratické země.

„Chování Západu má v tuto chvíli naprosto zásadní dopad. Obyvatelé Běloruska v této fázi nemohou dělat moc, protože nemohou protestovat. Je tu stále houževnatý odpor proti Lukašenkovu režimu, ale zároveň se lidé bojí, což je vzhledem k úrovni represí pochopitelné. Proto očekávají, že se za ně Západ postaví a že podnikne kroky, které režim pocítí a přinutí ho přistoupit na výzvy k propuštění politických vězňů a zahájení jednání s opozicí, která by vedla k novým volbám.“

Čtěte také

Vůdkyně běloruské opozice Svjatlava Cichanouská v Praze apelovala tři dny na státníky, aby pomohli Bělorusku uvalením hospodářských sankcí na státní firmy i na jednotlivce, jako jsou soudci, prokurátoři, ředitelé podniků, které propouštějí zaměstnance za trest, že byli na demonstraci. Žádala trestat zmrazením majetku a zákazy cestovat do zemí EU i pro příslušníkyi KGB a jednotek OMON, které se podílejí na krutostech režimu. 

Jestli se ale česká vláda odhodlá k nějakým krokům, zatím není jasné. A jestli k nim sáhne celá Evropská unie, je ještě nejasnější. Hospodářské zájmy v Bělorusku mají například německé strojírenské firmy, ale i Česko dováží z Běloruska ropné oleje, dřevo, stavební ocel a hliník nebo hnojiva a rašelinu. Diktátorský režim tak prostřednictvím státních firem dostává i peníze z Česka.

Zhoršení materiální situace

Také komentátor Českého rozhlasu Libor Dvořák se domnívá, že ani s jarem a létem nedojde k novému vzepětí odporu proti režimu Alexandra Lukašenka, protože Bělorusové jsou vystrašeni drakonickým postupem mocenských struktur. Od spanilé jízdy Svjatlany Cichanouské po evropských zemích neočekává žádný okamžitý efekt.

Čtěte také

„Já jsem ji při řadě vystoupení v Praze sledoval a pochopil jsem, že ona už to po tři čtvrtě roku také dobře ví. Ona si je vědomá, že ji celý svět přijímá, že je celebrita, že je běloruská politická osobnost číslo jedna. Ale na druhé straně krátce před odjezdem do Polska a pak do Česka vyhlásila nový opoziční plán, který se jmenuje Peramoha, tedy v překladu vítězství. Je to plán budování takové vyloženě ilegální sítě. Mají vzniknout tajné buňky, které budou fungovat anonymně. Kdykoli se to bude hodit, mají podniknout blíže nespecifikované akce. Ale asi i koordinační rada běloruské opozice si to představuje trošku jednoduše, protože první, co v tomto případě režim udělá, bude, že do těchto buněk nasadí své konfidenty. A bude to likvidovat stejně jako každou jinou formu protestu.“

Obávám se, že se bude muset režim skácet sám ze sebe.
Libor Dvořák

Ani ekonomické sankce podle Libora Dvořáka nebudou mít velký účinek, protože diktátoři si na ně zvyknou a ještě je použijí k propagandě proti Západu. Může se podle něj stát, že roznětkou k lidové revoltě bude výrazné zhoršení materiální situace.

Ale Bělorusové nejsou stejní jako Ukrajinci a vývoj tam nemusí být obdobný. „Obávám se, že nakonec se bude muset ten režim skácet sám ze sebe, nebo bude muset někdo v nejbližším okolí Lukašenka pochopit, že čas tohoto člověka vypršel a že je potřeba ho nahradit někým nebo něčím jiným,“ uzavírá Dvořák. 

Poslechněte si celou Evropu Plus Pavla Nováka.

autor: Pavel Novák
Spustit audio

Související