Chodíte kvůli omezením stále na stejná místa? Svými postřehy můžete pomoci alergikům i zemědělcům
I omezení pohybu kvůli koronavirové pandemii může mít svou světlou stránku. Tím, že se při procházkách do přírody vydáváme víceméně na stále stejná místa, můžeme dobře pozorovat, jak se příroda probouzí k životu. A díky tomu pomáhat se sledováním fenologických, tedy vývojových fází rostlin, které jsou důležité pro zemědělce, ale třeba i pro alergiky.
V podstatě jde o to, pozorovat, jak se strom mění. Od jarního rašení listů a květů až po jejich podzimní opadání. I když zapojit se můžeme třeba jen na jaře.
Čtěte také
„Není nutné žádné speciální vybavení, stačí fotoaparát nebo chytrý mobil,“ říká Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. „Každý si může zvolit strom nebo skupinu stromů, které chodí pravidelně pozorovat, a čeká, až jsou dosaženy určité fenologické váze.“
Těch je celkem šestnáct, podrobněji jsou popsány na stránkách fenofaze.cz, kde se může každý zájemce také zaregistrovat. Ideální je prý dívat se na strom jako celek.
Aktuálně můžeme pozorovat odkvétající lísky, naopak olše, vrby, dříny teprve kvést začínají, jak potvrzuje i interaktivní mapa na zmíněných stránkách. Vedle stromů patří mezi hlavní sledované rostliny také polní a ovocné plodiny jako třeba brambory, ječmen nebo réva vinná.
K čemu je fenologické sledování fází rostlin důležité? Poslechněte si rozhovor Evy Kézrové.
Související
-
Je tu Rok vážek. Na zahradu je přilákáte malým jezírkem na dešťovou vodu, budou lovit komáry
Přes 4 miliony korun chtějí ochránci přírody věnovat na obnovu tůní. Jsou to totiž důležitá místa pro vážky, kterým věnuje Český svaz ochránců přírody celý letošní rok.
-
Úsměvy druhých mají vliv na náš duševní stav. Online komunikace je únavná, přiznává americká vědkyně
„Při online komunikaci se spoléháme na oční kontakt a snažíme se analyzovat i ten nejjemnější detail a změnu v obličeji.“
-
Co vypráví rybí šupiny? Čeští vědci přišli na způsob, jak z nich vyčíst údaje o proměně kvality vody
Vědci zmapovali pomocí analýzy rybích šupin celou historii přehrady Římov od jejího napuštění v roce 1979 do dneška. Ze šupin je možno číst historické údaje o kvalitě vody.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
