Chceme zlepšení kvality výuky, ne jen povinné maturity z matematiky, žádá expert

3. prosinec 2015

Závěrečná konference Roku průmyslu a technického vzdělávání se dnes koná v Kongresovém centru v Praze. Této iniciativě se za uplynulý rok podařilo otázku technického vzdělávání dostat jak do veřejné debaty, tak i do nejvyšší politiky.

„Doufám, že se podařilo diskutovat o tom, co funguje dobře a co špatně,“ uvedl v Dnešním Plusu viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a ředitel pražského Aspen Institutu Radek Špicar.

  • O vyhlídkách českého vzdělávacího systému a technických oborech hovořil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a ředitel pražského Aspen Institutu Radek Špicar. Moderuje
    Jan Bumba.
    " style="">
    O vyhlídkách českého vzdělávacího systému a technických oborech hovořil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a ředitel pražského Aspen Institutu Radek Špicar. Moderuje
    Jan Bumba.
    " style="">
    O vyhlídkách českého vzdělávacího systému a technických oborech hovořil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy a ředitel pražského Aspen Institutu Radek Špicar. Moderuje
    Jan Bumba.
0:00
/
0:00

Součástí Roku průmyslu a technického vzdělávání byl i průzkum mezi rodiči. „Ten ukazuje, že předměty, které by žáky základních škol nasměřovaly na střední odborné nebo technické vysoké školy, nejsou vyučovány atraktivní formou.“

Podle něj tak školy od technických předmětů už na základní škole odrazují studenty i rodiče. „Mluvím o matematice a přírodních vědách. Je na místě diskuze, jakým způsobem vyučujeme matematiku.“

Změnu si žádá i fungování pedagogických poradců na základních školách. „Výsledky průzkumu byly tragické, i ministryni školství překvapily, a doufáme, že s tím ministerstvo bude něco dělat.“

„Velmi často jsou poradci lidé, kteří tento úvazek dostanou jen proto, aby jim ředitel mohl zvednout plat, o technických oborech moc nevědí, a automaticky doporučují gymnázia,“ vysvětlil Špicar.

Ústřední je stanovení legislativního rámce pro tzv. duální vzdělávání, kdy jsou technické obory studovány ve škole, která je úzce provázána s praxí. „Zatím ale chybí legislativa, které by toto propojení škol a firem zajistila.“

„Máme pocit, že tato vláda a speciálně tato ministryně si problém uvědomuje, a smlouvy už jsou v tuto chvíli připravené,“ tvrdí viceprezident.

Ten věří, že návrhy, které se iniciativě během roku podařilo připravit, budou rychle uvedeny do praxe.

„Mám pocit, že vláda nás vyslyšela, ale zvolila to nejjednodušší řešení, tedy zavedení povinných maturit i přijímacích zkoušek z matematiky. Z mého pohledu to jsou restriktivní opatření, ale skutečně systematické řešení je změna výuky matematiky.“

Vláda v tuto chvíli přemýšlí, co dělat, soudí Špicar. „Když někoho nutíte, aby z předmětu udělal zkoušku, tak on se to nezbytné minimum aby prošel naučí, ale těžko v něm vzbudíte lásku k předmětu a chuť uplatnit jej v budoucím povolání.“

Existují alternativní výuky metody matematiky, připomněl viceprezident. „Například Hejného metoda. Tyto metody fungují, jsou osvědčené, co nám chybí, je leadership ministerstva a vedení škol, které s tím mohou něco dělat.“

„Chceme zlepšení kvality výuky, a nikoli donucování studentů projít nějakou zkouškou,“ shrnul cíle proponentů odborného a technického vzdělávání Radek Špicar.

autoři: oci , bum

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.