Chanovu pomáhají veřejné zakázky

Nezaměstnanost je tu stále extrémně vysoká, a tak každé jedno pracovní místo je malý zázrak. Díky průkopnickému rozhodnutí mosteckého magistrátu ale zázraků přibývá.

Zastupitelé totiž většinu veřejných zakázek podmínili tím, že vítěz musí vzít do práce 10 procent dlouhodobě nezaměstnaných.

Pane Jirásku podařilo se Vám naplnit cíl snižování nezaměstnanosti dlouhodobě nezaměstnaných?
(FJ) Ten cíl se určitě podařil, protože od roku 2010 evidujeme, že 30 dlouhodobě nezaměstnaných získalo pracovní zkušenost, minimálně po dobu plnění dané veřejné zakázky, a z těch 30 12 lidí dodnes pracuje. To znamená, získalo trvalou práci. To je velice důležité.

A kolik činí objem těch veřejných zakázek celkově?
(FJ) Celkově od roku 2010 činí ten objem veřejných zakázek zhruba 800 milionů a plán pro rok 2014 je zhruba 235 milionů korun.

To je skoro miliarda a podařilo se vám zaměstnat 30 lidí. To je strašně málo.
(FJ) Tak, musíte si uvědomit, že dnes ty stavební zakázky probíhají nebo ta realizace probíhá většinou strojovou technologií, takže ten celkový počet pracovníků, kteří se podílí na plnění těch veřejných zakázek, není takový, jak jsme předpokládali.

Od toho se taky odvíjí to nízké číslo těch 30 dlouhodobě nezaměstnaných, který získalo nějakou trvalou pracovní zkušenost.

Práce s lopatou moc není.
(FJ) Ale určitě, určitě jo. Dají se právě vytipovat stavební zakázky vhodného rozsahu a charakteru, u kterých je možné uplatnit nekvalifikovanou pracovní sílu a u těch to také uplatňujeme.

No, a kolik z těch lidí, kteří získali dlouhodobě práci, bylo Romů?
(FJ) Z těch 12, kteří získalo trvalou práci, bylo 6 Romů.

Romové na sidlišti Chanov|foto: Filip Jandourek

A to považujete za úspěch?
(FJ) Za obrovský úspěch.

Opravdu?
(FJ) Opravdu.

My stojíme v Chanově, kolem nás jsou takové ty nízké bytovky. Některé z těch domů jsou úplně nové. To jsou domy, které vy jste v rámci těch zakázek nechali opravit?
(FJ) Přesně tak. V rámci integrovaného plánu rozvoje města DEMOS zaměřeného na deprivované zóny proběhla i rekonstrukce bytových domů v Chanově.

Rekonstrukce 4 bloků, které spočívaly v zateplení fasády, rekonstrukci a zateplení střechy, výměně výplní otvorů, rekonstrukci společných prostor, navíc v bloku 8 ještě byly rekonstruovány interiéry a vzniklo tam 36 nových sociálních bytů.

A to jste dělali kdy?
(FJ) To se provádělo v letech 2011 až 2012.

A pořád to vypadá stejně uvnitř. Nic se nezničilo.
(FJ) Samozřejmě musíme zajistit udržitelnost projektu minimálně po dobu 5 let v souladu s podmínkami dotace. Takže snažíme se i ve spolupráci s místními obyvateli, aby ta udržitelnost byla zachována.

No, mě zajímá, zdali nájemníci si toho třeba váží, protože investují se peníze do bytů, které potom nájemníci zlikvidují.
(FJ) Zatím se nám daří zajistit udržitelnost, takže neničí se nám majetek.

Čím to je?
(FJ) My jsme v rámci toho integrovaného plánu rozvoje města DEMOS nastartovali taky takzvané měkké sociální projekty, které vlastně spočívají v tom, že učíme ty občany sídliště Chanov vlastně zapojit se do normálního života, hospodařit, takže i v rámci těch měkkých projektů jakoby zajišťujeme tu udržitelnost těch investic.

Do projektu podmíněných veřejných zakázek ovšem patří převážně tendry na stavební a úklidové práce. Navíc město spolu s neziskovkami musí při výběru nezaměstnaných pomáhat. Nemluvě o tom, že dlouhodobě nezaměstnaným chybí základní pracovní návyky. Jednou z firem, která stavební tendr vyhrála, a to na rekonstrukci paneláků v Chanově, je Euromont.
(Pavel BUBÁK, ředitel jedné z divizí, Euromont) Tak, komplikuje to akorát v začátku nábor těch novejch zaměstnanců, kteří splňujou podmínku, která je daná vlastně městem nebo investorem.

Romové na sidlišti Chanov|foto: Filip Jandourek

A v podstatě pokud se podaří vybrat ty správný lidi, který jsou ochotný pracovat, a za těch podmínek nastavenejch vydrží, tak v podstatě pak už to v průběhu těch realizací komplikovaný nijak není.

Samozřejmě je jasný, že většina těchhle těch občanů má trošičku problém s pracovní docházku, jak je potřeba k nim přistupovat trošičku jiným způsobem.

Takže to jsme se museli naučit, museli jsme to zvládnout. A, a myslím, že se povedlo, no. Povedlo se to tak, že město bylo spokojený, my konec konců na konec taky.

No, a jak to děláte? Vy jste se jako smířili s tím, že ty lidi pracujou jiným způsobem a ...
(PB) Tak, je to, je to hodně osobní přístup. V podstatě asi se nedá říct, že se dá praktikovat v nějakým větším měřítku. Nejde asi tyhle ty projekty opakovat donekonečna a neustále přibírat stejný druh pracujících. Ale do nějakýho měřítka, nějakýho procentuelního podílu, začlenění těch lidí do, mezi ty normální pracovníky, tak se to dá zvládnout.

No, je to o velký trpělivosti všech, od mistrů až po ty, po ty vedoucí středisek a ředitele, aby jsme se naučili prostě vnímat ten jejich pracovní režim a samozřejmě obráceně tlačili do toho, aby ho oni změnili a přizpůsobili to tomu, těm normálním návykům.

Má to efekt, jsou ti lidé potom schopni normálně pracovat? Naučí se to?
(PB) Naučí se to, v podstatě z tohohle projektu, kterej jsme realizovali v Chanově, tak ty lidi tady zůstali, jeden v podstatě dlouhou dobu, dlouhou dobu po zakázce, určitě rok po ní, a jeden tady je dodneška. A podařilo se to, tak v podstatě úspěch, si myslím, že to má.

A těch 10 procent, to je hranice rozumná?
(PB) Asi jo. Asi jo, byla by utopie myslet si, že to jde zvýšit jako na 30, 40, 50 procent. Ono s tím je opravdu strašně starostí a strašně práce, takže já si myslím, že těch 10 procent opravdu odpovídá tomu počtu, kterej se dá zvládnout, jo.

To je tak akorát. Aby je ten dav strhnul k nějakejm pracovním návykům, tak to ten podíl opravdu asi, asi vymyšlenej dobře.

Do Chanova docela často jezdí i náměstkyně primátora Hana Jeníčková z hnutí Mostečané Mostu. Je odpovědná za rozvoj, investice a městské služby. S veřejnými zakázkami, které přinášejí práci dlouhodobě nezaměstnaným, je spokojená a hodlá je dál prosazovat. Možná i proto, aby Most netrpěl tou dlouhodobě špatnou pověstí, která se podle náměstkyně už dávno nezakládá na pravdě.
(Hana Jeníčková, náměstkyně primátora města Most) To je, to je jenom o hlavě a o rozhodnutí radních a o domluvě, protože ta možnost je dána zákonem, takže my jsme jenom využili to, co nám zákon umožňoval a je to skutečně jenom o tom chtít tuhle tu aplikaci uvést do praxe nebo tuhle tu možnost aplikovat v praxi.

Romové na sidlišti Chanov|foto: Filip Jandourek

A bylo obtížné přemluvit firmy? Já vím, že ony měly to jako podmínku, ale přesto se jim to možná mohlo zdát ...
(HJ) Víte co, to není o obtížnosti přesvědčovat firmy. My jsme to prostě takhle postavili, tak jsme to vypsali a jestli máš jako firma zájem jít do této soutěže, do této veřejné zakázky, tak musíš splnit tuhle podmínku, ať si o ní myslíš, co myslíš.

Jestli se ti nezdá, nechceš si tam zapojit nezaměstnané, tady na tom místě to byli specielně samozřejmě cikáni, tak do té zakázky nechoď. A musím říct, že do ní šli a že to dopadlo docela dobře.

Čím to je, že tyto zakázky tímto způsobem nerealizují velké státní firmy třeba nebo, dejme tomu, ministerstva? Proč to je v Mostě a v několika málo obcích?
(HJ) Hm, tak pravda je, že na to byste se asi měl zeptat jich. No, víte co, je s tím samozřejmě víc práce. Nejenom při té administraci té veřejné zakázky a jejího vyhlášení, ale hlavně pro toho zhotovitele.

Tak si asi zřejmě nechtějí komplikovat život, jo. Víte co, ono jedna věc je vyhlašovat a tvrdit, že se hledají všechny cesty pro snížení nezaměstnanosti, a druhá věc je to skutečně uchopit a postavit se k tomu a realizovat.

Mě fascinuje, že u vás je to v tomto roce v objemu 235 milionů korun, ty zakázky, kde musí být 10 procent zaměstnáno těch dlouhodobě nezaměstnaných.
(HJ) Děláme službu pro lidi, děláme to, co je v našich možnostech, jak snížit nějakým způsobem nezaměstnanost. Ale děláme tím i velkou službu pro stát, protože v podstatě nešetříme peníze města.

My si přiděláváme starosti, ale šetříme státní peníze, protože když ten uchazeč je vyřazen z evidence, tak se mu tím pádem neplatí dávky a v podstatě šetříme státní peníze. To zase není tak málo.

A není to jenom kapka v moři? Objem prostředků, skoro miliarda, na veřejných zakázkách, a nakonec zaměstnáno 30 lidí? Možná to může připadat někomu málo.
(HJ) To může samozřejmě, kapka v moři to není, protože jsou města i větší, než je město Most, a tady tu metodu neužívají. A já si myslím, že každá cesta je dobrá, je to o vyzkoušení a je to hlavně i o motivaci těch lidí si tu práci někde najít.