Čeští vědci za "hranicí nemožného"

Čtení DNA rostlin složené z gigantického počtu písmen genetického kódu představuje tvrdý oříšek. Dědičnou informaci pšenice, jež je tvořena 17 miliardami písmen genetického kódu a je bezmála šestkrát větší než kompletní lidský genom, považovali genetici za nezdolatelnou. Pšenice vznikla zkřížením tří různých rostlin a dnešní pšenice proto nese tři sady DNA označované jako A, B a D. Ty jsou si na jedné straně hodně podobné, ale na druhé straně se přeci jen významně liší. Vyznat se v nich není jednoduché. Orientaci v pšeničné DNA dále komplikuje i fakt, že je v ní rozeseta spousta opakujících se úseků.

S touto situací se nesmířili genetici z týmu Jaroslava Doležela z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Olomouci. Vyvinuli zcela originální metodu třídění porcí rostlinné dědičné informace, tzv. chromozomů. To dovoluje číst pšeničnou DNA po částech. Díky olomouckým genetikům nemusí vědci louskat najednou mnohasvazkovou encyklopedii DNA, ale čtou z ní jen jeden předem určený svazek představovaný vybraným chromozomem.

Mezinárodní tým vedený Jaroslavem Doleželem a Catherine Feuilletovou z výzkumného centra INRA ve francouzském Clermont-Ferrand si vybral ze 42 chromozomů pšenice chromozom 3B, který je největší. Tvoří jej bezmála miliarda písmen genetického kódu a leží na něm asi 6000 genů. Kompletní dědičná informace rýže by se na vešla na chromozom 3B pšenice dvakrát.

Ve studii zveřejněné prestižním vědeckým časopisem Science popsal tým Catherine Feuilletové a Jaroslava Doležela vnitřní uspořádání pšeničného chromozomu 3B. Otevřel tak cestu ke kompletnímu přečtení pšeničného genomu. Výsledky studie usnadní šlechtění nových odrůd s vyššími výnosy a odolností.