Čeští vědci studují v Africe opomíjenou léčivku. Oříšky „bitter koly“ léčí rakovinu i záněty

10. únor 2019

Zázračný strom Garcinia kola umí léčit zanícené rány, průjem, malárii nebo zastavit ebolu a pomoci při léčbě rakoviny prostaty. Přesto na tento tropický druh rostoucí v Africe moderní medicína doslova zapomněla.

„Je to středně vysoká dřevina, ovocný druh, ale považuje se za léčivku, protože obsahuje semínka, která se používají například na léčbu rakoviny a mají protizánětlivé účinky,“ uvedla ve Studiu Leonardo Anna Maňourová, doktorandka Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Místem výskytu druhu je západní až střední Afrika. „Jeho plody připomínají broskev, podobně i voní, ale dužina není jedlá. V jednom plodu najdeme dvě až čtyři semínka neboli oříšky.“

Plodům dřeviny Garcinia kola se také říká „bitter kola“ a místní obyvatelé je používají hlavně na léčbu průjmů a střevních obtíží. Protože se ale dřevina vyskytuje pouze v západní až střední Africe, je její použití významné jen lokálně. Proto také patří mezi opomíjené druhy a věda ji začíná až teď objevovat.
Anna Maňourová

Maňourová se dřevině Garcinia kola věnovala v bakalářské a diplomové práci a nyní provádí terénní výzkum přímo v africkém Kamerunu. „Naším cílem je domestikace dřeviny, právě teď se ale věnuji analýze morfologické, chemické a genetické diverzity stromu.“

Doktorandka Anna Maňourová v kamerunské vesnici

„Tedy chceme zjistit jak variabilita stromu vlastně vypadá, jestli se v nějaké populaci nachází třeba větší plody a podobně. Důležité je také poznat podrobně chemické složení oříšků,“ vysvětlila bioložka.

Stromy se vyskytují buď volně v pralese, nebo v domácích zahradách a v tzv. agrolesnických systémech, ve kterých je pěstován hlavně kakaovník.

„Většinou se vytipuje vesnice, kam s překladatelem jedeme, potkáme se s místními farmáři. Ti vyplní krátký dotazník, pak změříme samotný strom, popíšeme a odebereme 10 plodů,“ popsala postup prací vědkyně.

Odebrané plody se změří a vyloupnou se z nich semínka. „Ta také změříme, zvážíme a popíšeme. Pak je usušíme, rozemeleme a provádíme chemické analýzy. Důležitá je i genetická část, kdy odeberu 10 listů, popíšu je morfologicky, z jednoho získám DNA a pak se provádí genetická analýza.“

Podobně pozapomenutých druhů je mnohem více. Jedním z nich je baobab, jehož plody obsahují druhý nejvyšší obsah vitamínu C na světě. Další je peruánská rostlina kamu kamu nebo přímo v Kamerunu pěstovaný safu, čili africká švestka. Je to rostlina, jejíž plody připomínají švestku a chutnají jako mix mezi avokádem, olivou a citronem.
Anna Maňourová

Čeští vědci uvažovali, že by se bitter kola dala namlít na prášek a prodávat. „Ale naším hlavním cílem je vytipovat lepší populace dřeviny. U těch bychom se zaměřili na množení tak, aby farmáři pěstovali vylepšené populace.“

„To by mimo jiné pomohlo místní komunitě, která se pěstováním dřeviny a prodejem jejich plodů živí... Můžeme pomoci zkrátit dobu, kterou strom potřebuje k tomu, aby začal plodit. To je pro místní farmáře velmi důležitý přínos,“ shrnula Anna Maňourová.

autoři: Matěj Skalický , oci
Spustit audio

Související