Čeští vědci potvrdili účinnost vakcíny proti lymské borelióze. Měla by být 100% účinná
Čeští vědci testovali na myších vakcínu proti lymské borelióze, která je účinná proti všem evropským druhům borelií. Klinické testy na lidech budou teprve následovat.
Parazitologové z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích v posledních čtyřech měsících spolupracovali s předním americkým farmaceutickým koncernem, který si české vědce vybral pro testování vakcíny proti lymské borelióze. Jejich laboratoř je v současnosti pravděpodobně jedinou v Evropě, která umí provádět přenosy evropských kmenů borelií z evropských klíšťat.
V Biologickém centru testovali na zvířatech látku, která by proti lymské borelióze měla být stoprocentně účinná.
Proti přenosu bylo dosud jedinou obranou používání repelentu a vhodného oděvu či obuvi pro pobyt v přírodě. Jedna vakcína proti tomuto onemocnění v minulosti už byla na americkém trhu, ale podle parazitologa Radka Šímy z Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích měla řadu nevýhod.
„Tato vakcína byla zacílena pouze na jeden druh borelií, který se vyskytuje ve Spojených státech,“ vysvětluje Šíma. „Nebyla proto tolik účinná na jiné druhy, které máme v Evropě.“ Vakcína navíc měla poměrně nízkou účinnost okolo 80 %, a proto se podle vědce bylo potřeba často přeočkovávat. Hladiny protilátek v krvi se totiž v průběhu času snižovaly.
Testování pomocí „zaslepeného testu“
Čeští vědci dostali čtyři látky a nevěděli, ve které z lahviček je vakcína. Látky pak napíchali do myší, a tím u hlodavců vyvolali odpověď protilátek. K laboratorním zvířatům poté nechali přisát klíšťata nakažená lymskou boreliózou a sledovali, kteří jedinci budou vakcinační látkou ochráněni.
Čtěte také
Výhodou nové vakcíny je, že podle českobudějovických parazitologů vyvolává ochranu proti všem známým druhům bakterií z rodu borrelia. Její struktura umožňuje imunitnímu systému rychlou reakci, při které rozezná cizorodé látky v těle a vytvoří si proti nim protilátky tak, že borelie ihned zlikviduje.
„Vakcína zatím byla otestována v laboratorních podmínkách na zvířecím modelu,“ popisuje Šíma. „Je tedy potřeba ji ještě otestovat v klinických testech na lidech, ale to už je spíš otázka pro farmaceutickou firmu, za jakých podmínek bude do takového testování chtít jít,“ uzavírá.
Hlavní klíšťová sezóna začala
S jarními měsíci začalo období, které znamená zvýšení rizika onemocnění přenášených klíšťaty. Vedle klíšťové encefalitidy jde právě o lymskou boreliózu, ta u nás postihne ročně až 5 tisíc lidí. Vakcína proti ní dosud chyběla.
Onemocnění se přenáší po 24 hodinách od přisátí klíštěte. Inkubační doba jsou tři dny až jeden měsíc. Onemocnění probíhá v několika fázích. V místě kousnutí se objeví skvrna, která se rozšiřuje do okolí, a může se objevit i bledá skvrna uprostřed zasaženého místa.
Onemocněním poté mohou být zasaženy i svaly a klouby a v některých případech mohou být poškozeny nervové tkáně, kůže nebo srdce. Poslední fáze onemocnění se může projevit až měsíce či roky po nakažení.
Související
-
Na mapě klíšťové encefalitidy v Česku už nejsou bílá místa, očkovaných je málo
Aktivita klíšťat se už delší dobu drží na nejvyšších stupních. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu ani v následujících dnech neklesne.
-
Klíšťata: Život plný hladovění i randění na hostiteli
Když se řekne klíště, většinou si tohoto tvora spojíme s obávanými nemocemi. Proč ale tyto choroby přenáší pouze klíště, a ne třeba blecha nebo štěnice? Přírodovědc...
-
Klíšťata a roztoči jsou blízcí příbuzní
O sbírce klíšťat za více než 100 let, jejich příbuznosti s roztoči a neposekané trávě. Debatují parazitologové Libor Grubhoffer a Vladimír Hampl a herec Otakar Brousek.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka