Česko sice stárne, ale je pod průměrem Evropské unie, říká expertka

Když si vezmeme příklad České republiky, kde v současnosti žije přes půl druhého milionu lidí starších 65 let, kolem roku 2060 bychom mohli být na třech milionech. To je zhruba třetina populace. Jak to vypadá s demografickými trendy u nás i ve světě?

„Ve vyspělých zemích procento pětašedesátiletých a starších narůstá, ale to už se děje od počátku dvacátého století. Trend se zrychlil od 70. let, a to zejména v souvislosti se snižováním porodnosti, ale také se daří se prodlužovat věk seniorské populace,“ říká Jitka Rychtaříková z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty UK.

„Pokud jde o Českou republiku, rozhodně dnes nepatří k nejstarším populacím v Evropě, ty jsou na jihu Evropy - v Itálii či Řecku, ale také třeba v Německu. Česká republika se nachází pod průměrem Evropské unie,“ dodává.

Stárnoucí populace ve světě

Jednou ze zemí, kde se potýkají se stárnutím populace, je Čína. Tahle ekonomická velmoc k tomu má přitom jeden specifický důvod – tzv. politiku jednoho dítěte. I v Číně se odhaduje, že do padesáti let bude počet obyvatel starších šedesáti let představovat zhruba 30 procent populace, tedy až 440 milionů lidí.

Filip Jirouš, spolupracovník @sinopsiscz: Jeden z faktorů stárnoucí populace v Číně je politika jednoho dítěte. V Číně je obrovským problémem i penzijní systém, Číňané odcházejí do penze v 60 nebo i v 50 letech. #speciálPlus #Ježíškovavnoučata

— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 27. listopadu 2017

Více než čtvrtina obyvatel Japonska je dnes starší 65 let a porodnost stagnuje. Vloni oslavilo 32 tisíc lidí sté narozeniny, což bylo nejvíc za posledních 46 let. Když byl letos na začátku listopadu zvolen počtvrté premiérem Šinzó Abe, mluvil o dvou největších krizích, kterým bude země čelit: vojenské hrozbě ze strany Severní Koreje a stárnutí populace.

David Labus, japanolog z Ústavu Dálného východu FF @UniKarlova: Kult předků je hlavní kulturní pilíř japonské kultury, ale vláda začíná uvažovat vyplácení důchodů až od 75 let věku. #speciálPlus #Ježíškovavnoučata

— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 27. listopadu 2017

Co s tím?

Od roku 1990 se v České republice průměrný věk prodloužil o více než pět let a osm měsíců. Zatímco v roce 1990 bylo průměrnému obyvateli republiky 36 let a necelé čtyři měsíce, na konci roku 2016 mu už bylo rovných 42 let. Čeští muži se v průměru dožívají téměř 76 let, ženy skoro 82 let.

Reagují české vlády adekvátně na tento trend? „Bohužel musím zkonstatovat, že reakce je vždycky pomalejší, než potřebuje náš vývoj. Byla jsem součástí důchodové komise, která ne že by nepracovala, ale vytvářela podklady pro možnou budoucí vládu a budoucí Poslaneckou sněmovnu, protože nebyla známa konkrétní data, na kterých by se dalo stavět,“ odpovídá poslankyně za hnutí ANO a zastupitelka Jihočeského kraje Radka Maxová.

Expertka ODS na sociální problematiku Lenka Kohoutová vládě Bohuslava Sobotky vyčítá zrušení 2. důchodového pilíře bez náhradního řešení. S Radkou Maxovou ale souhlasí v tom smyslu, že je třeba politická dohoda napříč politickým spektrem.

Eva Topinková, přednostka Geriatrické kliniky VFN a 1. LF UK: Výrazně se zlepšila zdravotní a počítačová gramotnost seniorů nad 60 let. #speciálPlus #StárnoucíČesko #Ježíškovavnoučata

— Český rozhlas Plus (@CRoPlus) 27. listopadu 2017

I podle ekonoma z think-tanku IDEA při ekonomickém institutu CERGE-EI Daniela Münicha státu reakce na stárnutí populace moc nejde. Myslí si dokonce, že čas na zavádění reforem už v posledních deseti letech vypršel.

„Zbývá čas už jen na parametrické změny, kterých je spousta a je potřeba je dělat včas. Problém je, že dosud nebyla základní politická shoda. K té chyběly i informace. Nejsou analýzy, komise, která donedávna existovala, vařila téměř z vody, ministerstvo to nedělalo a ani nejsou data, a když jsou, tak se k nim nedá dostat,“ popisuje situaci Münich.