Česko se ruským disidentům uzavřelo, říká analytička. Neuzavřelo, ale musíme zohledňovat i bezpečnost, oponuje náměstek
Smrt Alexeje Navalného v sibiřském gulagu považuje demokratický svět za další doklad brutálního přístupu Putinova režimu k lidem, ve kterých vidí hrozbu. Západní politici vyjadřují rozhořčení a hostí Juliju Navalnou, vdovu po Alexejovi, ve které mnozí vidí pokračovatelku jeho politické vize. Verbálně podporují i další opoziční aktivisty, ale stačí to? Podporuje Evropa včetně České republiky dostatečně ruské disidenty a emigranty?
Spolupracovnice platformy Přátelé svobodného Ruska Gabriela Svárovská, která kandiduje do Evropského parlamentu za Stranu zelených, se domnívá, že Česká republika nedostatečně podporuje prodemokratické síly v Rusku.
Čtěte také
„Netýká se to jen politické opozice, ale také občanské opozice. Tam můžeme zahrnout různé nevládní organizace, ‚lidskoprávníky‘, historiky, ale třeba také prorežimně naladěné vědce, akademiky a postgraduální studenty,“ hodnotí.
Podle Svárovské Česko nevyužívá potenciálu, který v těchto lidech je, ani ve svůj vlastní prospěch.
Naopak náměstek ministra zahraničí Jan Marian z hnutí STAN tvrdí, že Česká republika svůj potenciál využívá dostatečně. „Naše podpora ze strany české vlády je dostatečná, dlouhodobá, vlastně historická a kontinuální. Zároveň lobbujeme za to, aby byla dostatečná nebo systémovější na úrovni Evropské unie.“
Program Občanská společnost
Jako hlavní problém vidí Svárovská přijetí programu Občanská společnost včetně plošného zákazu vydávání víz ruským a běloruským občanům.
„Program za tu dobu zůstává za očekáváními, která jsme do něj tehdy v roce 2022 vkládali. Hodně lidí je vylučováno, podmínky se zpřísňují a lhůty se prodlužují. Celkově vidím uzavírání příležitostí pro lidi, kteří jsou na straně demokracie v Rusku několik let a kteří za to často velmi tvrdě zaplatili.“
Čtěte také
„Doposud ho využilo 200 občanů z Ruska a Běloruska, předpokládali jsme 500 za první rok,“ doplňuje Svárovská.
Podle Mariana se ale v Česku dveře pro lidi, kteří by rádi odešli z Ruska, neuzavírají.
„Program Občanská společnost dál funguje a procházejí jím ruští a běloruští aktivisté, kteří musí opustit Rusko nebo Bělorusko, a spadat do něj mohou i akademici. Kromě toho nadále vydáváme víza i lidskoprávním aktivistům, jedná se o výjimky, které jsou na rozhodnutí ministra.“
Uzavřené Česko
„Česká republika je uzavřená ve srovnání s jinými evropskými zeměmi. To je konkrétní zpětná vazba od konkrétních lidí, kteří by potenciálně mohli a měli v mnoha případech být klienty tohoto programu,“ uvádí Svárovská s tím, že program má dvě základní podmínky.
Čtěte také
„Jedna podmínka je historie člověka, to znamená, že musí mít prokazatelné protiválečné postoje. Druhá je ta, že člověk musí mít finanční zajištění, musí tady mít zaměstnání.“
„Nemůžu samozřejmě vyloučit dojem, že Česká republika je ve srovnání s jinými evropskými zeměmi uzavřenější. Nicméně je tady ta dlouhodobá podpora a tradice. Jsme schopni i nadále pomoci lidem, kteří například potřebují opustit Rusko za několik měsíců, a vydat jim vízum,“ říká Marian.
Zdůrazňuje ale bezpečnostní a ideologické aspekty. „Zásadní je v tom role Ukrajiny. To, jak bude Ukrajina bojovat s ruskou agresí, ovlivní vývoj i v Rusku,“ dodává.
Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Jan Bumba.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.