Česko potřebuje nový koncertní sál

Pražské jaro 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pražské jaro 2014

Moderní koncertní sály rostou v Evropě jako houby po dešti. Evropa v jejich výstavbě zažívá v posledních patnácti letech doslova boom. Od roku 2000 jich na Starém kontinentě vyrostlo bezmála šedesát.

Obyvatelé Helsinek, Kodaně, Reykjavíku, Hamburku, Říma nebo Lucemburku. Ti všichni si vychutnávají hudbu v moderních, špičkově vybavených prostorech. Praha se k evropskému trendu navzdory snahám odborníků zatím nepřipojila. Hudba se tak v srdci Evropy nadále provozuje v historických, v mnoha ohledech nevyhovujících prostorech.

Toto téma má v Česku vlastně velmi hluboké kořeny. Aktivity sahají až do období Protektorátu, kdy česko-německá komise plánovala postavit novou koncertní síň na náměstí Republiky. Vzhledem k válečným událostem a následnému nástupu komunistů k moci ale dění utichlo, obnovené aktivity 60. let záhy ukončila normalizace. Nový prostor dostalo téma až se společenskými změnami na začátku 90. let. Tehdy se ve prospěch stavby koncertního sálu angažoval Václav Havel.

Postoj současného vedení města Prahy i nejčerstvější vyjádření ministerstva kultury svědčí o tom, že Praha by v budoucnosti mohla mít tento nový koncertní sál. Po nové koncertní budově volají české kulturní elity bezmála posledních patnáct let.

Nevyhovující zázemí pro české i zahraniční orchestry, nedostatečná kapacita míst a v přední řadě špatné akustické podmínky obou pražských sálů - Dvořákovy síně Rudolfina a Smetanovy síně Obecního domy - podnítily vznik sdružení, které stavbu nové koncertní budovy v hlavním městě snaží prosadit už řadu let. Nejaktivnější platformou je "Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu", kde se angažují například současný šéfdirigent České filharmonie Jiří Bělohlávek nebo ředitel Pražského jara Roman Bělor.

Právě tento spolek inicioval jednání s představiteli pražského Magistrátu, které v roce 2010 vyústilo v podepsání tzv. Memoranda o vzájemné spolupráci. V něm tehdejší primátor Prahy Pavel Bém přislíbil podpořit výstavbu koncertního sálu v hlavním městě, aniž by se ovšem zavázal k nějakým konkrétním krokům nebo termínům.

03289152.jpeg

Bém ovšem nebyl jediný, který se k tématu vyjádřil. Myšlenkou vybudovat v hlavním městě nový koncertní dům se politické vedení města Prahy zabývá už řadu let. Ovšem i následující primátoři Bohuslav Svoboda i Tomáš Hudeček řešily jeden zásadní problém - finance. S těmi se potýká i současné vedení Magistrátu.

O tom, jak by měla ideální koncertní budova v Praze vypadat, jaké funkce plnit a jaké parametry splňovat, se vedla a stále vede řada diskusí. Významně do ní přispívá řada špičkových českých architektů.

Čeští architekti se zabývali také otázkou, kde by měl nový koncertní sál stát. Mezi vybrané lokality patřily například jižní část ostrova Štvanice, parčík poblíž města Vltavská, Florenc, Klárov, industriální zóna Holešovic nebo prostor mezi Hlavním nádražím a Státní operou. Dané lokality se rozhodli v praxi ověřit konkrétními projekty, které zadali studentům tří vysokých škol - Techniky v Liberci, ČVUT a pražské AVU.

Zda nová koncertní budova nakonec vyroste na Klárově nebo v Lanově ulici v tuto chvíli nikdo neví. Podle radního pro kulturu Jana Wolfa je ale pravděpodobné, že by v Praze mohla stát ve výhledu příštích deseti let.