Česká fenka hledala v Kongu pašeráky. Vyčenichala gorilí srst nebo luskouní šupiny
Vycvičila prvního českého psa, který pak v Africe pomáhal hledat pašovanou slonovinu, bushmeat, tedy maso z divokých zvířat, gorilí srst nebo luskouní šupiny. Situace je totiž kritická, například slonů se ročně vyhubí asi 35 až 40 tisíc, tedy přibližně 100 denně, jeden každou čtvrthodinu. Motivací jsou peníze, za jeden kilogram slonoviny se na černém trhu platí asi 50 tisíc korun. „Pašeráci se tváří, že se přece nic neděje, že to je jen zvíře,” říká kynoložka Hana Böhme ve vysílání Českého rozhlasu Plus.
V Africe byli ještě před Böhme dva belgičtí ovčáci Sean a Rick, které tam vycvičil kynolog z Izraele. „Kynologa začali hledat v Čechách, protože Izraelec je sice přivezl, ale nic nenaučil psovody. Psi tak přestali hledat slonovinu a necvičili, jak mají. Kamarádka mi přeposlala na Facebooku inzerát, na který jsem se přihlásila a odletěla jsem,” vypráví Hana Böhme.
Pachové konzervy
Například slonovina je hodně hlídaná, tam nesmí chybět ani gram, když ji vracíte. Hana Böhme
Trénink psů probíhá v České republice, do světa letí zvíře už v podstatě připravené hledat. „Vždycky učíme psy podle toho, kam letí. Kama uměla luskouní šupiny, gorilí srst, slonovinu a bushmeat. Prostě to, co se nejvíce pašuje,” říká kynoložka.
K výcviku používá pachové konzervy ze ZOO Liberec. „Ty mi pomáhají nejvíc. Normální člověk se ke slonovině nedostane, já to mám všechno přes ZOO. Například slonovina je hodně hlídaná, tam nesmí chybět ani gram, když ji vracíte,” vysvětluje.
Je to jen zvíře
Když Böhme se psy potkala pašeráky, bylo vidět, že se začínají bát. „Snažili se nás i uplatit, tam bylo patnáct kilo marihuany, ale tím, že se snažil uplatit jednoho psovoda, který nám to řekl, jsme tušili, že daný autobus musíme hodně prohledat. Bylo jasný, že tam něco bude,” vypráví.
Převážně ale pašeráci nápadní nejsou. „Tváří se, že se přece nic neděje, že to je jen zvíře, tak co všichni děláme,” tvrdí kynoložka.
Jiný vztah ke psům
V Africe se nachází mnohonásobně více zvířecích pachů a jiné klimatické podmínky. Jak pes reaguje, když zažije takovou změnu? „Kama to neřešila vůbec. Nevím, jak to bude s těmi dalšími. Kama, které jsme chtěli dát týden klidu, se mi po třech dnech cpala do kšír, chtěla pracovat.
Ze strany místních je v Kongu ochota jít proti pašerákům. „Neříkám, že všichni, ale ti vzdělanější, například celníci, vyloženě chtějí si tam tu přírodu udržet. Sami vědí, že to není v pořádku. Složitější je zaučit je na psovody, protože mají ke psům přece jen jinej vztah, než my. My jsme jim takoví oddaní, oni zdaleka ne,” vysvětluje Hana Böhme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
