Češi nechtějí změnu režimu, ale cítí se málo zastoupení v debatě a v politice, upozorňuje politolog

Jak hodnotíte celkový výsledek průzkumu? Tedy že zhruba 60 procent Čechů preferuje nějakou formu demokracie?

Myslím si, že ten průzkum potvrzuje ostatní měření, která se odehrávala kolem této otázky. Jen bych upozornil na jednu věc.

Čtěte také

iROZHLAS

PRŮZKUM: Buď zachovat současný stav, nebo více referend. Nedemokratické změny režimu Češi nechtějí

Ve chvíli, kdy říkáme, že chceme přímou demokracii, tak je tam sice slovo demokracie. Ale už v tomto označení je tendence ke změně stávajícího způsobu vládnutí, tedy odklon od parlamentní demokracie. 

Bylo by dobré se ptát v kvalitativní části tohoto výzkumu, pokud by k tomu došlo, z jakých důvodů lidé volí své odpovědi. Myslím, že pak bychom velmi rychle přišli na to, že důvodem pro podporu systému přímé demokracie je právě to, že mají lidé pocit, že jejich hlas ve společnosti nebo v politice není reprezentován.

Nemyslíte si, že přímá demokracie, tedy větší využití referenda, nemůže být obohacení českého politického systému? Pokud vím, tak v minulých letech se o to pokoušely zejména vlády, ve kterých seděla sociální demokracie.

Sociální demokracie od svého vzniku před sto lety operuje s představou všelidového hlasování. Myslím, že je to úplně v pořádku. Nic fundamentálního proti referendu nemám, přinejmenším v konzultativní podobě.

Čtěte také

Pomerantsev: Sociální sítě nemohou být černé skříňky. Nejde o cenzuru, i u jídla se ptáme na složení

Ale kdybyste v tomto výzkumu nechali lidi nejprve odpovědět na otázku, zda chtějí přímou demokracii, potom jestli chtějí silného lídra, který se nebude muset ohlížet na Parlament a tak dále, tak bychom, alespoň to ukazují ostatní data, že vlastně docela velké množství lidí – dvě třetiny až tři čtvrtiny lidí v republice – chce buď výraznou změnu režimu. Nebo chtějí posílení prvků přímé demokracie. Nebo chtějí silného lídra. 

Ale ve všech třech případech je to výraz toho pocitu, že lidé nejsou ve společenské debatě reprezentováni. 

V tomto konkrétním výzkumu se odráží to, že je pravděpodobné, že byla možnost zvolit jen jednu možnost, a proto tam vyšla přímá demokracie. Protože ve společnosti je velká nespokojenost. A zároveň tu máme silný tábor provládních stran, to je druhá možnost. 

Přímá demokracie?

Je možností, jak tuto nespokojenost lidí alespoň částečně překonat posílení právě těch referend? I když, jak jste říkal, v tomto průzkumu hraje v případě lidového hlasování hodně velkou důležitost jak položení otázky, tak souslednost různých otázek a tak dále.

Já nenapadám metodiku průzkumu, jen říkám, kudy ho čtu. Ten průzkum je beze sporu v pořádku, NMS Market Research je renomovaná agentura. 

Ale přijde mi, že ve chvíli, kdybychom dnes přišli s tím, že zavedeme přímé referendum, a jsou politické strany, které to v programu mají, tak tím neodpovídáme na ten problém s pocitem, že lidé nejsou dostatečně zastoupeni ve společenské debatě. 

To znamená, že ten problém je krize reprezentace v politice.

Čtěte také

Politolog k debatám o návratu fašismu: Problémem není populismus, ale sama liberální demokracie

V předchozích odpovědích jste říkal, že lidé vlastně lidé chtějí podle tohoto průzkumu změnu režimu, silného lídra a tak podobně. Je to podle vás posun v uvažování lidí?

Je to relativně dlouhodobé. Varující je dlouhodobá velmi nízká důvěra v politiku a její nástroje, ať je to parlament, nebo politické strany. 

A odpověď na krizi reprezentace je po mém soudu potřeba hledat právě v tom, že se posílí politické strany a budou prováděny systémy kroky na posílení důvěry v politické struktury.

Je to velmi složitá debata. Ale právě tato debatu, jak silný má být parlament, co má umět, jakým způsobem mu dát dostatek finančních a organizačních kapacit a jak totéž udělat pro politické stran, to je ta odpověď.

A ta nemusí nutně souviset s tím, jestli bude v České republice všelidové hlasování, nebo nebude.