Stále nám chybí protipovodňová ochrana. Čeká nás několik let modlení, aby nepřišla velká voda, říká starosta Krnova

Co bude v Krnově díky loňské zkušenosti fungovat jinak, pokud velká voda opět přijde?

Myslím, že rozdíly nebudou zas tak velké. Byl bych rád optimističtější, ale chybí nám klíčové protipovodňové opatření. Čekáme na to a ještě spoustu let budeme, takže nás teď čeká několik roků modlení, aby velká voda nepřišla znova, pak už to snad bude lepší.

Čtěte také

Nové Heřminovy by ochránily Krnov a Opavu, míní Výborný. „My jsme stavbu nezdrželi,“ říká aktivistka

Co se týče naší připravenosti na povodně, tak já vždycky říkám: „Vždy jde všechno dělat lépe.“ Vyhodnotili jsme situaci z loňského září a snažíme se aspoň maličko posunout drobnými opatřeními – pořídili jsme si třeba Starlink, satelitní telefon, protože nám v Krnově několik dní vůbec nefungoval mobilní signál.

Budeme pořizovat elektronické sirény, které jsou chytřejší v tom, že jsou napojeny na sledování vodní hladiny nejenom v Krnově, ale v i obcích před námi. Takže dokážou automaticky občany informovat v nejzasaženějších lokalitách, že se blíží velká voda.

Chybějící ochrana

Má pravdu Ivo Dokoupil s jesenického Hnutí Duha, který v našem vysílání včera (v pondělí) řekl, že Krnov bohužel ani po 27 letech nemá žádnou ochranu?

Ano, to je bohužel pravda.

Čtěte také

Krnov se snaží zachránit Chářovský park. Stoletou památku poničila zářijová povodeň

A jak to nahrazujete po stránce systému včasného varování? Pokud vím, vy jste si pořídili také systém hlásičů, který reaguje automaticky na úroveň vodní hladiny a srážek...

Ano, to je to, o čem jsem mluvil. To jsou věci, kterými se můžeme posunout v situaci, kdyby ta velká voda přišla. Ale bohužel všechna tato drobná zlepšení, o kterých mluvím, tak nenahradí protipovodňová opatření.

A co by tedy podle vás bylo řešení?

Řešení, které by nám pomohlo, jsou právě ta protipovodňová opatření a jejich kombinace. Mluví se o vodní nádrži Nové Heřminovy, která je tím klíčovým opatřením, které zadrží nejvíc vody, ale sama o sobě ta přehrada tak obrovské katastrofě, jako přišla loni, nezabrání.

Starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti)|foto:Vladimír Šmehlík, Český rozhlas

Je k tomu potřeba pracovat na více úrovních. To, co se chystá, jsou také protipovodňová opatření přímo v samotných obcích. Konkrétně v Krnově to bude rozsáhlé dílo, které by se letos mělo začít projektovat tak, aby řeka Opava v intravilánu Krnova bezpečně protekla ve větším množství vody.

A také, a na to se často zapomíná, je to zadržování vody v krajině. Konečně jsme se domluvili se Státním pozemkovým úřadem a vypadá to, že se rozhýbaly tzv. komplexní pozemkové úpravy, což zní složitě, ale v zásadě je to nástroj, který umožní mnohem lépe zadržovat vodu v krajině a vytvářet suché poldry, různé remízky a další věci, které jsou nezbytné pro to, aby vody do řeky nakonec teklo mnohem méně.

Čtěte také

Před rokem Česko zasáhly ničivé povodně. Jak v terénu pomáhaly neziskové organizace?

Komunikace s občany

Je složité komunikovat s občany ohledně staveb v záplavové zóně, nebo vás loňská povodeň spíše sblížila a komunikace je jednodušší?

Komunikace s občany je po tak velké tragédii v určitých vlnách, nejdříve je to velká solidarita, pak je to rozčarování, zloba vlastně na všechny strany a takto se to střídá.

Co se týče toho, co řešíme s občany po povodních – tak občané s námi moc neřeší, kde mají stavět své domy. My teď žádáme od Státního pozemkového úřadu jeden velký pozemek, který bychom mohli získat v Krnově a přímo tam by mohli stavět lidé, kterým dům vzala velká voda. Ale to se týká opravdu jenom velmi malého zlomku občanů a domácností, jen těch, kteří o dům zcela přišli – musel být zdemolován. A takových je opravdu jenom jednotky.

Ale to, co s námi lidé řeší mnohem více, je, kdy opravíme školu, školku, chodník, komunikaci, kdy spravíme most, po kterém nejde přejít, protože Krnov byl z 80 procent pod vodou. Škody máme za jednu miliardu, jsou obrovské a samozřejmě ta očekávání, že všechno opravíme hned, jsou velká. Takže to se snažíme lidem vysvětlovat a říkat, podívejte, toto město budovaly desítky generací, stovky let a teď máme obrovský díl z toho zničený a ono to prostě zkrátka nejde opravit hned.

Čtěte také

Velitel zásahové jednotky hasičů v Hanušovicích vzpomíná na povodně: Solidarita lidí byla úžasná, říká. Čeho se do budoucna obává?

Do čeho jste investovali prioritně, tedy nejvíce z těch 200 milionů korun?

Stručně řeknu jednu věc. Vy si můžete nastavit priority, jaké chcete, ale práce nejdou podle priorit, protože největší škody, které jsou nejdůležitější na opravení, tak trvají nejdéle.

Pokud máte třeba zničenou školu nebo školku, musíte ji naprojektovat, sháníte složitě projektanty. V momentě, kdy to máte naprojektováno, musíte soutěžit. Takže to, co nám jde nejrychleji, jsou opravy chodníků, komunikací, tam to jde docela rychle. Ale snažíme se už opravovat i v budovách, školy, školky, ordinace, nebytové prostory, byty. My jsme do obnovy Krnova už vložili přes 200 milionů korun a ještě nás čeká spoustu práce.