Čekáme, jaké jednou bude ANO bez Babiše. Do té doby jsme odsouzeni žít v kulisách dnešní politiky, říká politolog Balík

Čtěte také

Nastal čas, aby Fialova vláda vyměnila několik ministrů. Chce to novou dynamiku, uvažuje politolog Balík

„Když se podíváme na předchozí premiéry, měli jsme je různé: mikromanažera Andreje Babiše (ANO), který chtěl rozvážet roušky přímo do špitálů, kde chyběly. Viděli jsme Jiřího Paroubka (ČSSD – Česká suverenita sociální demokracie), což byl buldozer, který všechny převálcoval a už si ani nikdo nepamatuje jména ministrů té doby,“ vypočítává.

A v Osobnosti Plus pokračuje: „Také tu byl Václav Klaus, který školil a zkoušel i své ministry. A teď vidíme Petra Fialu, který se asi mnohem víc zaměřuje na komunikaci uvnitř vlády, a to na úkor komunikace směrem ven“.

„Možná jde u některých lidí o stýskání po nějakém ideálním premiérovi, který tady ale nikdy nebyl a velmi pravděpodobně ani nikdy nebude,“ dodává politolog Balík.

Studená občanská válka

Po 2,5 letech vládnutí pětikoaliční vlády to podle politologa vypadá, že jsme v jakési zvláštní situaci, která je vidět i na voličských preferencích.

Čtěte také

Petros Michopulos: Model „politiky lži“ vymyslel Netanjahu a k dokonalosti dovedl Trump. Teď se o stejné snaží Babiš

„Vypadá to, že se vlastně nic moc nezměnilo, jen dochází k přelévání uvnitř jednotlivých bloků, a to včetně těch stran a hnutí, které zůstaly mimo parlament.“

„Někdy se dokonce mluví o jakési studené občanské válce, kdy nám je vlastně jedno, co se děje na ,druhé straně‘, protože jsme fanoušky jen toho jiného, ,prvního bloku‘. A k tomu je skoro jedno, jaký je výkon politiků obou stran, a to je dost nešťastné.“

Až dosud se tady měnily vlády jinak. „Zažívali jsme přechod jedné strany – většinou KDU-ČSL, případně jiné – z vládního tábora do opozičního. K tomu teď už ale nedochází, protože jsou oba bloky zabetonované. Nešťastně zabetonované,“ zdůrazňuje politolog.

Čekání (na konec) Babiše

Je tak u nás nějaký prostor pro jednu velkou politickou stranu, která by mohla vládnout většinově? „To je jedna z nejzajímavějších otázek politologie, kterou vidím k řešení. Navíc to není jen otázka česká, minimálně i evropská,“ odpovídá.

„V řadě západních zemí, kde dřív bývaly vždy dvě silné strany s 30 až 40procentní většinou – hlavně v Německu, Rakousku, ve Francii apod. –, kde dali dohromady i 80procentní podporu. Ale v posledních 20 letech to dramaticky klesá. I v Německu už jsou dvě nejsilnější strany pod 50procentní podporou.“

Čtěte také

Fialova vláda musí zvýšit daně, to jsem si jist. Je jen otázka, jak to lidem řekne, tvrdí novinář Jindřich Šídlo

„Myslím si, že může být i u nás prostor pro dvě velké strany, ale dost možná jsme také v situaci úplně rozdrobené politiky. V budoucnu se může stát, že budeme rádi za 20procentní nejsilnější stranu, což ale pro politiku jako celek moc dobře není,“ uvažuje.

„Určitě se ale čeká s nějakou zásadnější proměnou politického prostředí na to, jaký bude osud hnutí ANO bez Andreje Babiše. V nějakou chvíli. Tam se to teprve asi bude lámat, ale do té doby jsme dost možná odsouzeni k tomu, abychom žili v plus minus kulisách dnešní politiky,“ dodává s tím, že to může být zítra nebo za 15 let.

Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí.