Čapkovská zahrada se dočká obnovy
Od loňského podzimu, kdy se část vinohradské vily, ve které žil spisovatel Karel Čapek s manželkou Olgou Scheinpflugovou, dostala do majetku Prahy 10, tam panuje čilý ruch. Má tu vzniknout muzeum, v objektu se fotí a katalogizují všechny předměty, které tu rodina z úcty zanechala. Součástí muzea má být i zahrada Karla Čapka.
Jak asi kdekdo ví, Karel Čapek i jeho bratr Josef - ten dokonce možná ještě víc - byli nadšenými zahrádkáři, fandy zahradních rostlin, jejich pěstování a i zahradního designu - jak říkáme dnes.
A pokud jde o známějšího Karla, téma zahrady reflektuje přímo ve vlastním díle - především nezapomenutelnou knihou Zahradníkův rok, která jak říkají lidé z oboru, je vlastně pořád platná, je nadčasová.
V polovině vily, v té karlovské části, jež je od loňského podzimu majetkem Prahy 10, bude časem něco na způsob muzea - s dochovaným vnitřním zařízením, se spoustou artefaktů, knihovnou, předměty denní potřeby.
Kulturní památkou je ale i zahrada a městská část k ní přistupuje s dobrým záměrem. Plánuje historickou rekonstrukci - co nejvíce se přiblížit původní podobě zahrady ze třicátých let.
Překážkou by mohly být finanční náklady. Praha 10 je ovšem relativně bohaté město a časem se investice - v řádu několika milionů - mohou rychle vrátit. Důležité je, aby zakázka neskončila v jedněch rukou jen na základě nejlevnější nabídky. Mnohé veřejné zakázky se tím po odborné stránce dostávají do problémů. Prozatím existuje studie architektonického ateliéru Štěpánky Šmídové. Co bude dál, se uvidí.
Nejenom z domu, ale i ze zahrady samé lze hodně vyčíst. Kromě poznání prostředí, ve kterém se pohybovali bratři Čapkové, jejich příbuzní, jejich služebnictvo a přátelé - intelektuální smetánka doby včetně prezidenta Masaryka - bude také k vidění, jaké rostliny Karel Čapek pěstoval a přesvědčit se o jisté obsesi, kterou přiznával.
Návštěvníci se budou moci dozvědět o samotných rostlinách, o prvorepublikové zahradní kultuře - samozřejmě v Čapkově pojetí. Ale Karel Čapek byl velmi informovaným majitelem zahrady. Čile komunikoval se špičkami oboru jak z domova, tak ze zahraničí a práce na zahradě mu nebyla cizí.
Historická rekonstrukce přinese i určité novinky. Například je v plánu zavedení závlahy pro trávník a citlivé umístění osvětlení, pro orientaci v zahradě při horší viditelnosti. Ale hlavní novinkou má být nová 175 cm vysoká skleněná zeď oddělující Karlovu od Josefovy části zahrady.
Zahradní prostor byl sice odjakživa společný a podle architektky Štěpánky Šmídové je v podstatě nedělitelný, ale Josefovi potomci chtějí klid. Průhledná překážka umožní vizuální propojení obou prostorů, bude tlumit hovory návštěvníků a zároveň znemožňovat vstup do josefovské poloviny. V zahradě by měl fungovat také nový informační systém na cedulkách z nenápadného plexiskla - s QR kódy u jednotlivých rostlin a míst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.