Byznys jednoho člověka si nesmí podmanit zahraniční politiku státu, myslí si o Kellnerovi sociolog

„Nevíra v trh, přirozený řád a v tradice vyjadřuje sílící tendence ve společnosti. Hodnotové postoje pana Kellnera jsou mi v tomto blízké. Říká to člověk, který je symbolem úspěšné transformace české ekonomiky a úspěšný podnikatel,“ uvedl v pořadu Pro a proti ekonom blízký Institutu Václava Klause Martin Slaný.

Ten připomněl, že je rozdíl mezi rovným přístupem, tedy mít stejnou startovací pozici, a rovností výsledků. „A dnes je tendence všude srovnávat výsledky, zajistit stejný výkon a stejnou mzdu všem... Ukázkovým příkladem je debata o rozdílných platech žen a mužů.“

Levicovým pokrokářským ideologiím se podařilo v posledních dekádách dobýt různé instituce, i ty státní, média, školy, univerzity... Byznys sektor ucítil, že je lepší se tomuto tlaku přizpůsobit, než mu vzdorovat. Proto vznikají ve firmách oddělení diverzity a inkluze a podobné hlouposti. Pan Kellner má asi nějaké vidění světa, asi to překročilo nějako mez a on ucítil potřebu se k tomu vyjádřit.
Martin Slaný

Ekonom dodal, že Česká republika patří mezi nejvíce rovnostářské země světa... „Ale celosvětově bohatnou i ti nejchudší... To, že některé části světa bohatnou rychleji a jiné pomaleji, je tím, že v západním svět funguje systém, který dává více prostoru se prosadit, je méně státních zásahů než v jiném systému. V tomto Západ drtivě porazil zbytek světa.“

„Politický svět do byznysu zasahuje. V ideálním světě, kde působí jen tržní síly, by byznysový svět neměl žádnou motivaci být v kontaktu s politickým světem. Ale pokud ten staví překážky, regulace a zdaňuje, tak k nějaké kontradikci mezi nimi docházet musí,“ vysvětlil nutnost propojení obou domén ekonom Martin Slaný.

Je Kellnerův byznys v Číně v ohrožení?

„Individuální práva, rovnostářství a relativizování tradic, před kterými varuje Petr Kellner, jsou naopak základními hodnotami Evropy a jsou tím, čím se Evropa liší od Ruska nebo Číny,“ oponoval sociolog a publicista Stanislav Biler.

Podle něj se po 2. světové válce ukázalo, že extrémní nerovnost vytvořila podhoubí, které umožnilo třeba nástup Hitlera k moci. „Proto se všechny evropské státy po válce rozhodly vybudovat sociální státy, přerozdělovat a nedovolit, aby vznikly stejné podmínky, které umožnily nástup extremismu a totalitních hnutí v celé Evropě.“

Kellnerovo prohlášení shodou okolností přichází v době, kdy se jeho byznys v Číně dostává do ohrožení kroky českého státu... Jednak Národní bezpečnostní úřad označil společnost Huawei za bezpečnostní problém... a Huawei je partnerem PPF... Dalším problémem bylo, když si pražský magistrát vymínil, že v partnerské smlouvě s Pekingem nebude zmíněna jednotná Čína, což Číňany velmi naštvalo.
Stanislav Biler

Sociolog odkázal na četné studie, které upozorňují na růst nerovnosti ve světě i v Evropě. „Mluvit v  situaci, kdy 26 nejbohatších lidí světa vlastní totéž co polovina lidstva o tom, že trendem je rovnostářství, není pravda. Teď se možná více hovoří o tom, že by se s tím mělo něco dělat.“

„Musíme si uvědomit, že kromě toho, že se panu Kellnerovi daří nejvíce v Číně, tak se mu daří i v Rusku nebo v Kazachstánu. To všechno jsou země, kde není možné podnikat bez toho, že jim tam dveře začnou otevírat čeští politici. Otázkou je, zda zrovna byznys jednoho člověka si musí podmanit zahraniční politiku celého státu,“ zapochyboval sociolog Stanislav Biler.