Bystrozraký a bystrosluchý samotář, po němž touží pytláci: rys ostrovid vidí kořist ve tmě na 300 metrů a slyší i 80 metrů vzdálenou myš
Když mluvíme o návratu velkých šelem do naší přírody, každý řeší vlky a medvědy, ale málokdo si vzpomene na rysa ostrovida. Zahlédnout tuto největší středoevropskou a velmi plachou divokou kočku ve volné přírodě je téměř nemožné a odborníci detekují jeho pobyt podle stop, chlupů a trusu.
Rys ostrovid je mimořádně krásná kočka s extrémně vyvinutým zrakem i sluchem– kořist vidí i ve tmě na vzdálenost 300 metrů.
Čtěte také
Rys je charakteristický typickými štětinkami na ušních boltcích, jimž se říká chvostky, a specifickými licousy. Ty používá k otírání se o skály a předává tak vzkaz ostatním samcům a především samicím, které mají zájem o páření.
Rys žije samotářsky, nemá rád kočky domácí a lišky a má specifickou strategii lovu – svou kořist vždy překvapuje útokem ze zálohy a nikdy ji nepronásleduje.
Na celém území České republiky dnes žije slabá stovka rysů, nejvíce na Šumavě a v Pošumaví. Rys ostrovid je bohužel stále častým terčem pytláků a trofejových lovců a musí čelit spoustě dalších nebezpečí. Jeho pobyt se snaží monitorovat tzv. Rysí hlídky Hnutí DUHA.
S jejich dlouholetou hlavní koordinátorkou na Šumavě Josefou Volfovou a ředitelem Šumavského národního parku Pavlem Hubeným a ředitelem KRNAPu Robinem Bohnischem se vydala po stopách rysa Markéta Ševčíková.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
