Byli Indiáni trochu teroristé?

Dnes nepříliš známým kmenem jihu USA jsou Seminolové. Vznikli oddělením od Creeků, kteří žili na území Georgie, Alabamy a okolí stovky, ne-li tisíce let. Před osadníky a milicemi USA se Seminolové ukryli do rozlehlých bažin Floridy, která do roku 1819 do Spojených států nepatřila. Souhlasili s místní rezervací a 5 tisíci dolary odškodného, ale Američané toužili po dalším. Smlouva byla vypovězena i prezidentem Jacksonem. Svou rudou kůži však nechtěli dát Indiáni lehko. Náčelník Asi Yaholo, ´Pijan černé vody´, kolem sebe nakupil bojovníky, jejichž strategie se stala ohromně účinnou. Ukryli se postupně v močálech, ven chodili jen pro jídlo a z rákosí přepadávali jednotlivé hlídky armády. Plukovník Gadsden, generálové Thompson a Clinch, ani major Dade si s nimi neporadili ani trochu. Náhle přepadávali konvoje a po krátkém boji se ztratili, uměli se plížit všude, ve větvích palem ukrývali střelce a kosili jezdce. Koordinace přepadů byla naprosto strategická a USA pomohla až nejúčinnější zbraň, která platí po celém světě i dnes - korupce. Přesto Seminolové nikdy poraženi nebyli, celé desítky let.

Apačové, Indiáni amerického Jihozápadu, jsou nám známí díky populárním ´mayovkám´ a ušlechtilému náčelníku Vinnetouovi. Znali dlouhé boje s Mexičany ( od konce 17. století! ) i pueblanskými Indiány a měli tu nejhorší pověst, patřili k nejdrsnějším válečníkům. Vpadali za hranice mexických států Sonora a Chihuahua, vypalovali usedlosti a kradli pro prérijní Indiány to nejcennější - koně. První američtí zlatokopové jim nevadili, ale když před rokem 1850 trapper Johnson se skupinou falešným pozváním neozbrojených Indiánů na slavnost pobil výstřelem z děla se sekaným železem 400 osob, začala válka. Náčelník Mangas Coloradas nechal pobíjet všechny zúčastněné trappery, ostatní pověsil. Apačové začali bojovat jako guerilly - přepadali dostavníky do Kalifornie, zatýkali konvoje a ze zálohy útočili na armádu USA.

Je zajímavé, že volili podobný typ boje jako současní Iráčané a Afghánci. Ti také mají své základny v horách a lstivě a z úkrytu náhlými přepady ochromují pravidelné jednotky. Američané údery vraceli a znovu vrací trestnými expedicemi ´proti teroristům´, u Apačů ´Bronchos´ - nezkrotným, přičemž je důležitá přizpůsobivost a přesná znalost terénu. Tito Indiáni se zapsali desítkami neuvěřitelných a divokých nájezdů z candelarijských hor v Mexiku, kdy si nebyli jistá města osadníků, stáda koní ani přerušovaná železnice. V červenci 1881 během osmi týdnů nájezdů prožili osm bitek, ukradli dvě stě koní, aniž by ztratili jediného muže. Texasští rangeři z El Pasa pod vedením George W. Baylora ani Devátá kavalerie důstojníka Morrowa nebyli tolik úspěšní, znovu však pomohla korupce. I nejznámější a nejdrsnější bojovník, známý rváč Goyathlay-Geronimo, který se mimo jiné mstil za vraždu ženy a tří malých synů, vydržel hodně. Až Flying Columns - Létající kolony, které se Apačům přizpůsobily, měly štěstí, i díky pomoci jiných indiánských bojovníků. Apači nepodlehli kolaboraci, ale nechali se zavírat, právě i do Fort Marion na Floridě, kde trpěli i Seminolové. Geronimo provedl rituální sebevraždu ve Fort Silla v Oklahomě, což znamenalo konec bojů. Přesto 10. dubna 1930 sestoupil do té doby neznámý z hor Tres Castillos Geronimo III., vnuk posledního nezkrotného válečníka a dal znát, že někteří Indiáni chtějí dále žít vlastním způsobem života.