Byla velryba u norských břehů opravdu ruský špion?

Informuje o tom americký deník Wall Street Journal. Podezření ještě posílilo ruské mlčení.

Norští vědci měli jasno – běluha, která pozorovala lodě u arktických břehů, je agent z ruské základny v Murmansku, kde se cvičí mořští živočichové k vojenským úkolům. Podle norského badatele Martina Biuwa z Ústavu mořského výzkumu stojí za vysláním velryby určitě ruské námořnictvo.

Ruských špionů je u nás hodně, protože je tu pro ně příjemné prostředí, vysvětluje Jaroslav Bašta

• Upravit
• Smazat

Ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka varoval před riziky pocházejícími z Ruska a Číny. Na nedávné bezpečnostní konferenci doslova prohlásil, že cílem ruských tajných služeb je zničit Evropskou unii a NATO. Na prosazování zájmů Moskvy a Pekingu také dlouhodobě upozorňují zprávy BIS.

Podle vědců může postroj na těle velryby nést i kameru nebo nějakou zbraň. Norové proto ve veřejné anketě pojmenovali bílého kytovce velikosti užitkového vozidla „Hvaldimir“, což je kombinace norského slova pro velrybu a křestního jména ruského prezidenta.

Bývalý norský konzul v Murmansku Morten Vikeby však nabídl jiné vysvětlení: velryba možná uprchla z terapeutického střediska pro sociálně vyloučené děti, které se velryb dotýkají a pozorují je při hře. Ať už je pravda jakákoli, vznáší se nad norským rozruchem okolo velrybího špiona otázka, zda je Rusko nejmazanějším protivníkem Západu, nebo jen vyvolává pozornost.

Velké divadlo

Rusko má ekonomiku objemu Španělska, ale velkou armádu, a tak podle Wall Street Journalu provádí laciné, ale nápadné operace, které mohou přinést značné výsledky. Často k nim patří i dezinformační akce, které mají vyvolat dojem, že Kreml je mocnější než ve skutečnosti.

Kdo vítězí ve válce Západu s Ruskem? Obě strany mají pocit, že prohrávají, tvrdí akademik

• Upravit
• Smazat

Rusko a Západ mají za to, že se svým způsobem nalézají ve válce. Je to sice jen konflikt politický, vedený prostředky diplomacie, destabilizace, ekonomiky a špionáže, pomocí memů a dezinformací, přesto je to válka. Jako taková má svou vlastní logiku nulového součtu, a proto se nabízí ta nejprostší otázka: kdo vyhrál rok 2018? 

Například k manévrům v roce 2017 najala mnohem víc železničních vagonů, než potřebovala. Znepokojila tím některé pobaltské země, které se začaly bát, že jim bezprostředně hrozí ruská invaze. Rusko také používá nafukovací repliky tanků, aby předstíralo větší formace.

Ruskou pověst někdy přehánějí i západní analýzy a občas také bujná představivost. Podle analytika Marka Galeottiho z Královského ústavu pro obranná studia v Londýně je pro Kreml důležité „vytvářet přehnaný dojem o ruských schopnostech i riziku konfliktu“, aby si na něj nikdo netroufl.

Analytik Keir Giles z londýnského analytického střediska pro mezinárodní vztahy Chatham House upozorňuje, že Moskva mohla celou aféru okolo velryby bez problémů uklidnit a vysvětlit. Tím, že to neudělala, podle něj ukázala, že se jí líbí image státu, který je schopen čehokoli.

Velryba 007

Ale velryby jako agenti? Americký list píše, že vojenský výcvik mořských savců je program, který přiživuje pověst Rusů coby géniů z humoristických časopisů, kteří vysílají zvířata s cílem dosáhnout světového vlivu.

Ruská státní média se v posledních letech o tomto programu zmiňují častěji. Státní vojenská televize například v roce 2017 referovala o úspěšném výcviku tuleňů, lachtanů a běluh v Murmansku a označila je za „speciální podmořské síly“.

Kreml stejně jako Spojené státy už řadu desetiletí využívá sonaru mořských savců k hledání min, nepřátelských potápěčů a ztraceného vybavení. Ruská aktivistka za práva zvířat Irina Novožilovová, která bojuje za zákaz využívání mořských savců ruským ministerstvem obrany, ale upozorňuje, že vojenská užitečnost delfínů a velryb má své meze.

„Ať na delfína navěsíte, co chcete, nikdy z něj nebude James Bond,“ cituje aktivistku deník Wall Street Journal.