Byl Přemysl Otakar II. zabit zradou české šlechty?

Josef Mathauser: Přemysl Otakar II. padl u Suchých Krut v den sv. Rufa
Josef Mathauser: Přemysl Otakar II. padl u Suchých Krut v den sv. Rufa
„Ač zmíněný král viděl úplnou porážku svých rytířských šiků a že takřka všemi již jest opuštěn, přece nehodlal ustoupit našim vítězným praporům, nýbrž bránil se, obřím duchem i mravem, s podivuhodnou statečností, až někteří z našich rytířů jej smrtelně zraněného spolu s ořem jeho k zemi srazili. Tu konečně král ten přeslavný spolu s vítězstvím život ztratil.“

To napsal římský král a vítěz bitvy na Moravském poli Rudolf Habsburský ve svém dopise papeži Mikuláši III., ve kterém ho informoval o výsledku bitvy. Král železný a zlatý Přemysl Otakar II. zemřel v této bitvě v roce 1278. Byl zabit zradou české šlechty, jak se můžeme dozvědět z některých kronik?


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režii měl Michal Bureš. Host pořadu: PhDr. Václava Kofránková, Ph.D.

Zastavme se u toho, jakým byl Přemysl Otakar II. panovníkem. „Bezesporu známým, a to i ve vzdálených končinách, a obraz mocného panovníka sám o sobě šířil také prostřednictvím propagandy,“ uvádí host pořadu historička Václava Kofránková. A tak si připomeňme období 13. století, které bylo érou závratného vzestupu, rozvoje ekonomiky, zakládání měst a v oblasti kultury se objevuje gotika.

Sám Přemysl Otakar II. vedle českých zemí získává další území, například Rakousy nebo Štýrsko, a tak tehdejší stát sahá opravdu od Krkonoš až k Jadranu. K jeho říši náleželo ještě severoitalské město Pordenone.

Byl ve sporu s o generaci starším Rudolfem Habsburským. K tomu je třeba přičíst také problémy se šlechtou uvnitř českých zemí. Cesta vedla neodvratně až na Moravské pole. Je ale třeba připomenout, že také sám Přemysl Otakar II. patřil k velmi tvrdým panovníkům.

Antonín Lhota: Král Přemysl Otakar II. v Prusku

Co víme o samotné bitvě? „Víme o tom, že se odehrála 26. srpna 1278, víme, že bylo příšerné vedro, že ta bitva byla relativně krátká a že oba panovníci svá vojska rozdělili do třech šiků. Stále se vedou dohady o přesném průběhu bitvy. Jisté ale je, že Rudolf vytvořil speciální oddíl, který pak nepříteli vpadl do boku a vznikl tím neuvěřitelný chaos. V něm byl Přemysl Otakar II. zabit a z kosterních pozůstatků pak víme, že Přemyslovo tělo bylo doslova rozsekáno na kusy,“ uvádí historička Václava Kofránková.

Kronikáři pak začínají nejen rozebírat tehdejší události, ale také ze svých pozic, ideových ukotvení či dobové poptávce vysvětlovat, co se vlastně tehdy událo. Ostatně je třeba si připomenout, že „každá velká bitva má svého zrádce, takže i bitva na Moravském poli musela mít svého zrádce,“ připomíná Kofránková. Zajímavostí je, že některé teorie se hodily i národoveckým spolkům v 19. století.