Byl Dekret kutnohorský darem pro Čechy?

Dekret kutnohorský, kopie 18.1. 1409
Dekret kutnohorský, kopie 18.1. 1409

Co znamenal Dekret kutnohorský pro Univerzitu Karlovu? Za jakých okolností byl vyhlášen? A byly důvody opravdu ve prospěch českého národa?

Pražská univerzita v té době existovala téměř 60 let, stala se významným akademickým centrem pro studenty i vyučující z celé střední Evropy, když došlo ke zcela zásadní změně. A tou byl Dekret kutnohorský, výnos tehdejšího panovníka Václava IV. z 18. ledna 1409. Jaký paradox. Jeho otec Karel IV. založil prestižní středoevropskou univerzitu, jeho syn ji pak v rámci svých politických zájmů škrtnutím pera odsoudil na lokální úroveň.


Hostem pořadu je dr. Petr Pithart, literárně spolupracoval Hynek Pekárek, režíroval Michal Bureš. Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová.

A přesto se stal Dekret kutnohorský rádoby prospěšným symbolem, který měl údajně posílit český národ. Ale existoval v té době národ, jak ho vnímáme dnešním pohledem nebo pohledem 19. století, kdy vznikly novodobé národy? Karel IV. se při zakládání univerzity a diplomatických jednáních s tím souvisejících inspiroval nejlepšími univerzitami v západní Evropě a využil tehdy obvyklého univerzalistického modelu.

Realita 14. a 15. století

Morová epidemie. Rytina Marcantonia Raimondiho z roku 1515.

Studenti a učitelé se dělili do čtyř národů podle regionálního principu. Ale právě zde je jeden z klíčových momentů: jednotlivé národy byly určeny opravdu na územním principu, nikoliv na základě jazyka daného společenství. Pražská Univerzita Karlova plnila také funkci vysokého učení pro německé oblasti říše a připomeňme si císařský titul Karla IV., který měl pochopitelný zájem na její mezinárodní prestiži.

Svět konce 14. a počátku 15. století byl světem zcela rozpolceným. Složité poměry v Evropě, složité poměry doma, několik morových epidemií, které patřily k nejničivějším, zcela nepřístojné chování představitelů církve a mučivé rozbroje na všech stranách. Těžká situace by to byla i pro schopného panovníka, kterým ale Václav IV. nebyl. Zároveň se také potýkal s nepřátelstvím na každém kroku a jeho ambice stát se císařem byly pro jeho politiku klíčovými.

Role Jana Husa

Ať už Jan Hus na Krakovci byl nebo nebyl, teď tam je - před časem byla odhalena socha Milana Váchy, který se pokusil zobrazit kazatele tak, jak asi nejspíš skutečně vypadal

A do toho přichází mistr Jan Hus, který je s děním okolo Dekretu kutnohorského jednoznačně spjat. Jeho morální apely byly o to důraznější, že náboženství bylo pro středověkého člověka naprosto klíčovým. Krize křesťanství a krize církve se ještě znásobila rozkolem v církvi a existencí dvou, respektive tří papežů. A do tohoto dění byla zatažena také pražská univerzita.

Aby skončily neplodné sváry, podepsal v lednu 1409 Václav IV. Dekret kutnohorský, který změnil poměry mezi národy na univerzitě ve prospěch národa českého. Němečtí učitelé i studenti začali houfně Prahu a univerzitu opouštět a rektorem byl zvolen mistr Jan Hus. Právě on častokrát kázal proti údajným cizákům, a to pak bylo častokráte využíváno či zneužíváno v propagandistickém zamlžování historie.