Bushe brzdí nezaměstnanost
Podle George Bushe je John Kerry pesimista a izolacionista. Těmito nelichotivými nálepkami obdařil Bush svého demokratického rivala v boji o další setrvání v nejvyšší funkci během středečního projevu ve státě Ohio. V něm republikánský prezident obhajoval dosavadní hospodářskou politiku své vlády v kontextu nejnovější kritiky demokratické opozice. A demokraté skutečně nemusejí složitě hledat, čím by vládu dostali do úzkých. Rekordní deficit rozpočtu, rekordní schodek zahraničního obchodu a citelné zvýšení počtu lidí bez práce. To vše charakterizuje současný stav amerického hospodářství.
Nejtvrdší předvolební zbraní opozice je pochopitelně nárůst nezaměstnanosti. Odhaduje se, že během nynějšího funkčního období Bushovy vlády přišlo o práci na 2 miliony 800 tisíc Američanů. Demokraté tvrdí, že tento stav je výsledkem nezodpovědné hospodářské politiky vlády, která má podle nich dvě hlavní vady: První je radikální snižovaní daní, ze kterého prý těží pouze bohatší vrstvy Američanů a kterým trpí příjmová stránka rozpočtu. Druhou zásadní chybou vlády má být to, že mlčky přihlíží masivním ztrátám v pracovních příležitostí ve výrobní sféře. Příčinou tohoto trendu jsou dovozy levného zboží ze zahraničí.
Je zbytečné dodávat, že toto vyobrazení současného stavu americké ekonomiky je silně zjednodušenou interpretací šitou na míru potřebám předvolební kampaně. Totéž ale platí také o Bushově nálepkování demokratů výrazy pesimisté a izolacionisté. Pro úplnost je třeba dodat, že Bush ve svém projevu v Ohiu na demokraty zaútočil tvrzením, že je to jejich politika zvyšování daní a stavění nových překážek do cesty volnému obchodu, která prý ohrožuje prosperitu a růst pracovních příležitostí ve Spojených státech.
Opusťme ale zjevné zevšeobecňování, které nevyhnutelně patří ke každé předvolební kampani a je střelivem pro verbální útoky soupeřících stran. Skutečnost opravdu nevyznívá pro Bushe nejpříznivěji. Není přitom až tak důležité, do jaké míry leží odpovědnost za současný stav ekonomiky na bedrech vlády a nakolik jde o působení jiných faktorů, které nemůže ovlivnit. Jisté je, že demokraté mohou vždy argumentovat nelichotivými čísly. Dobrým příkladem je právě Ohio, kde Bush ve středu vehementně bránil hlavní pilíře své hospodářské politiky.
V prezidentských volbách v roce 2000 Bush v Ohiu zvítězil o 3 a půl procenta nad svým tehdejším soupeřem Alem Gorem. Pro mnoho obyvatel tohoto státu je však Bushovo dosavadní působení v prezidentském úřadu spojeno s citelným nárůstem nezaměstnanosti. Zatímco v lednu 2001 činila míra nezaměstnanosti v Ohiu 3,9 procenta, o tři roky později se vyšplhala až na 6,2 procenta. O práci přišlo v Ohiu na 250 tisíc lidí. Jinými slovy: Na odhadované celkové ztrátě pracovních příležitostí ve Spojených státech v letech Bushovy vlády se Ohio podílelo bezmála 10-ti procenty.
Když tedy senátor John Kerry prohlašuje, že "Bush je posledním člověkem ve Spojených státech, který ještě věří, že jeho neúspěšná politika bude fungovat," trefuje se vcelku spolehlivě do rozpoložení značného množství voličů. Část z nich tvoří ti, kteří přišli o práci a v Bushově vládě vidí jasného viníka svých potíží. Druhou, podstatně početnější skupinou, jsou pak ti, které sice nepostihla ztráta zaměstnání, ale na druhou stranu je vláda nijak nepřesvědčila o pozitivech své hospodářské politiky.
Stejně jako v případě Iráku také v hospodářské oblasti čeká prezident Bushe tvrdý zápas. Šéf Bílého domu bude muset voliče neúnavně přesvědčovat, že věci nejsou tak špatné, jak na první pohled vypadají, a že právě případná změna vlády je to, co by mohlo šance na zlepšení zhatit. Ukazuje se, že v osobě Johna Kerryho má prezident soupeře nadmíru zdatného. Chce-li Bush v listopadových volbách uspět, musí se zbavit pověsti politika, který - alespoň pokud jde o nezaměstnanost - má problém vžít se do pocitů řadového občana.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.