Bush a Kerry: slovní válka pokračuje

Ať už měl pravdu nebo nikoliv, můžeme konstatovat, že nynější volby jednou větou rohodnuty zřejmě nebudou. Spíš naopak, oba kandidáti jako by se předbíhali ve víře, že KO se konat nebude, takže rozhodující bude počet úderů. Po páteční (v pořadí druhé) televizní debatě se oba vydali do nerozhodných států, kde před svými příznivci vylepšovali to, co se jim ve dvou dosavadních duelech nepodařilo.

Prezident Bush odjel do Iowy a Minnesoty, kde opakoval svoji kritiku Kerryho, který podle něj neustále mění postoje k Iráku. V Iowě citoval jeho větu z druhé debaty, v níž Kerry prohlásil, že k Iráku zastává stále tentýž postoj. Prezident Bush k tomu dodal: "Měl jsem co dělat, abych se udržel - asi si myslí, že jsem spadl z jiné planety". V Minnesotě na Kerryho adresu prohlašoval: "Komu to chce nakukat? - Může utíkat, ale schovat se nemůže". Mimochodem, přesně tuto větu řekl Bush svému protikandidátovi během páteční debaty.

Ani Kerry ovšem nelenil a vydal se do Ohia. Tam slavnostně oznámil vítězství ve druhé debatě a dodal, že jeho protivník se vyznačuje neschopností uznat chyby a měnit svoji zjevně nefungující politiku. "Američané nechtějí černobíle myslícího představitele, ale vůdce s jasnou myslí", dodal doslova. K tomu poznamenal, že prezident Bush se při televizní diskusi několikrát zamračil - a to prý nepochybně proto, že těsně předtím dostal statistiky zaměstnanosti za minulý měsíc, jež jsou podstatně méně optimistické, než byly původní předpoklady. Takže Kerry dodal: Bush dělá špatná rozhodnutí nejen v Iráku, ale i doma.

Slovní přestřelky doprovází televizní reklamy, jež okamžitě reagují na to, co bylo či nebylo řečeno. Bushův tým připravuje spot, vykreslující Kerryho jako neschopného vůdce, a to na základě jeho věty z rozhovoru pro magazín New York Times. Kerry v něm přirovnal boj proti terorismu k boji proti prostituci či hazardním hrám, jež mohou zákony omezit, ale nikoliv vymýtit. Reklama bude prý tvrdit, že Kerry chce postupovat proti teroristům stejně, jako proti prostitutkám či hazardu. Posléze má zaznít sugestivní otázka: "jak nás může chránit, když této hrozbě vůbec nerozumí?".

Kerryho tým si ale zachovává chladnou hlavu. Dobře si uvědomuje zvolna rostoucí preference svého kandidáta. Jestliže se po první debatě vyrovnaly na 47% pro každého z kandidátů, nyní ukazuje jeden z průzkumů, že Kerry se po dlouhé době ujal vedení, i když pouze o 1%. Oba vědí, že nesmějí udělat chybu, ale současně musí být jejich kritika soupeře plná peprného koření.

Co se týče poslední debaty, ta je naplánovaná na středu. Má se týkat výhradně domácích otázek, ale je těžké představit si, že v ní nepadnou zase zmínky o Iráku. Mělo by se mluvit o daních, zaměstnanosti či zdravotnictví. Bushův tým už oznámil, že prezident vykreslí Kerryho jako extrémního liberála, který nemůže reprezentovat středové voliče. Cosi podobného se povedlo otci současného prezidenta, Bushovi staršímu, v roce 1988. Tehdy končil jako viceprezident odstupujících Ronalda Reagana a vysoký náskok demokrata Michaela Dukakise smazal stejnou strategií. Mimochodem, stejně jako Kerry, i Dukakis pocházel z Massechussets.

Debaty prezidentů provázejí poněkud pokleslé spekulace o tom, zda neměl prezident Bush na zádech vysílačku, kterou mu jeho tým našeptával odpovědi. Je to samozřejmě naprostý nesmysl, založený na fotografii nerovností Bushova saka. Jeden z mluvčích jeho týmu poznamenal, že zastánci podobných spekulací tráví snad až příliš času na konspiračních webbových stránkách, a přidal k dobrému větičku: slyšeli jste už o tom, že třetí debatu bude moderovat Elvis Presley?

Do předvolebních diskusí vstoupil také bývalý šéf civilní správy v Iráku Paul Bremer, jehož slova interpretovala média jako kritiku Bílého domu. Před pár dny totiž prohlásil, že v Iráku mělo být nasazeno více vojáků a že Američané neměli dopustit rabování a bezpráví, jež následovalo po pádu diktátora. Nyní napsal článek, ve kterém sice konstatuje, že mezi ním a Bílým domem panovaly určité rozpory, nicméně, že prezidentovu strategii vždy podporoval, a že žádný představitel nerozumí globální válce tak dobře, jako prezident Bush.

Je otázka, zda se Kerrymu podaří udržet současný trend rostoucích preferencí. Faktem je, že možná chyba průzkumů je podstatně větší než jeho vedení. Středeční debata je možná jednou z posledních příležitostí jak pro Bushe, tak pro Kerryho. Žádná zázračná formule objevena nebyla a rozhodovat bude úzká skupina ještě stále váhajících voličů. Je to skoro jako z dobře vymyšleného hollywoodského filmu - napětí až do poslední vteřiny.