Bulharská domobrana pronásleduje migranty z Blízkého východu. Vláda a úřady to tiše tolerují
Bulharská domobrana agresivně zasahuje proti migrantům, vláda v Sofii před touto praxí ale podle všeho zavírá oči. Na svém serveru to uvádí Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda. Portál vypočítává, že v posledním desetiletí dorazily do Bulharska tisíce migrantů. Řada z nich pochází z Turecka a válkou zpustošené Sýrie.
Bulharsko, tedy nejchudší zemi Evropské unie, se snaží migranti využít jako mezistanici na putování do bohatších a přívětivější zemí na severu starého kontinentu.
Negativní nálady vůči migrantům rostly s tím, jak se v polovině druhé dekády tohoto tisíciletí zvýšil migrační tok přes hranice. V roce 2019 pak průzkum společnosti Gallup ukázal, že Bulharsko je jednou z nejméně otevřených zemí vůči migrantům na světě.
Úřady zavírají oči
Rádio Svobodná Evropa se věnuje konkrétnímu příběhu jednoho z lidí, kteří proti migrantům agresivně zasahují v rámci bulharské domobrany. Jmenuje se Dinko Valev, jinak poloprofesionální zápasník a nyní také samozvaný lovec migrantů.
Čtěte také
Proslulým se Valev stal už v roce 2016, kdy spolu s dalšími členy své hlídky na čtyřkolkách pátral po ilegálních migrantech snažících se do Bulharska dostat. V jednom ze svých nejznámějších videí agresivně urážel skupinu syrských mužů ležících na zemi a tvrdil, že přišli zabíjet Bulhary jako psy.
Bulharské úřady ale podle Rádia Svobodná Evropa před podobným chováním zavírají oči. Několik hodin poté, co bylo zveřejněno Valevovo nejnovější video, vydalo bulharské ministerstvo vnitra prohlášení. Píše se v něm, že příslušníci pohraniční policie zadrželi dvacet nelegálních přistěhovalců. O Valevovi ani o jeho roli při zadržování migrantů ale nepadla jediná zmínka. A to vyvolalo otázky ohledně podpory vlády vůči těmto skupinám.
Na hranici s Tureckem
Valev a jeho spolupracovníci jsou jen jednou z mnoha polovojenských skupin, které v posledních letech vznikly s cílem bránit Bulharsko před vlnou migrantů. Skupiny, jako je Vojenský svaz Vasila Levského a Bulharské národní hnutí Šipka, jsou poháněny konspiračními teoriemi o islámské invazi a krajně pravicovými ideologiemi.
Čtěte také
Skupiny domobrany operují na bulharské hranici s Tureckem, která je dlouhá 269 kilometrů. Strážci často nosí vojenské uniformy a provádějí cvičení, přičemž někteří z nich dokumentují své aktivity na sociálních sítích. Dinko Valev byl několikrát policií zatčen – například už dvakrát za to, že někoho zbil. Nikdy ale nebyl obviněn.
Ať už bulharské úřady s Valevem spolupracují, nebo ne, zákonnost jednání samozvaných lovců migrantů je zpochybňována. Podle sofijské právničky Grety Ganevové sice „může kdokoli provést občanské zatčení, aby zabránil porušení zákona“, nemůže ale použít zbraň.
Otázky proto znějí: Jak Valev zjistil, že muži na silnici jsou cizinci? A jak věděl, že porušili zákon? To by totiž podle Ganevové zjistil jen tehdy, pokud by zkontroloval jejich osobní dokumenty. A takové pravomoci samozvaný lovec migrantů nemá, cituje právničku server stanice Rádio Svobodná Evropa – Rádio Svoboda.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravila ho Magdaléna Fajtová.
Letos skončil za mřížemi rekordní počet novinářů. V Latinské Americe slaví úspěch progresivní levice. Meteorologové potvrdili rekordní teplotu v Arktidě. V Afghánistánu se s příchodem Tálibánu změnil přístup k ženám i rodinná dynamika. A kriticky ohrožené vlky v Missouri učí, jak být divokými a přežít ve volné přírodě.
Související
-
Uprchlíci přinesli do Lukašenkovy kasy miliony dolarů, krizi připravoval od jara, spočítal Die Welt
Uprchlíci, kterým se přes Bělorusko podařilo dostat do Evropské unie, podávají zprávy o způsobu, jakým je běloruský režim na vnější unijní hranici nalákal.
-
Migranti sice mají v Itálii přístup k očkování proti koronaviru. Digitální certifikát ale nedostanou
V praxi to znamená, že i když jsou migranti očkovaní, nemohou to dokázat a nemají tak přístup k mnoha službám. Řada z nich si v této souvislosti stěžuje na diskriminaci.
-
Do Turecka směřuje až tisíc Afghánců denně. Příliš vítaní tam ale nejsou, upozorňuje Economist
V Turecku přitom afghánští uprchlíci svou budoucnost nevidí. „Přišli jsme sem proto, abychom si rozmysleli, kam se vydáme dál,“ přináší slova jednoho z nich Economist.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.