Budoucnost počítačového vidění? Autonomní vozidla i sledování podezřelých osob, popisuje technik
Počítačové vidění lze použít nejen v boji proti terorismu, ale i v dopravě, vojenství nebo zdravotnictví. O tom, kam směřuje vývoj této relativně nové technologie, hovořil v Magazínu Leonardo Michal Havlena z Laboratoře počítačového vidění na Spolkové vysoké technické škole v Curychu.
„Počítačové vidění zahrnuje všechno, co nějak zpracovává data z kamery nebo fotoaparátu,“ uvedl expert.
Můžeme rozlišit tzv. geometrické 3D vidění, kdy se stroj snaží zrekonstruovat, jak nasnímaný prostor skutečně vypadá, aby se v něm mohl pohybovat třeba robot nebo autonomní vozidlo. Zvláště v oblasti autonomních vozidel vidí technik velký potenciál pro využití počítačového vidění.
„Kromě toho máme celou řadu oborů, které zabývají detekcí v obraze. Třeba detekce obličeje se stala tak populární, že je dnes v každém fotoaparátu,“ upozornil Havlena. Tato technologie se ale také používá pro automatické rozpoznávání SPZ značek.
Velké množství kamer, které jsou dnes všude umístěny, produkuje velké množství dat, která není možné zpracovat lidskou silou. „Proto je cílem je vyrobit algoritmy, které by přinejmenším dokázaly objevit, že se něco zajímavého v záběru děje. Pak se na to může podívat lidský operátor.“
„V budoucnosti je cílem automatické trekování člověka třeba při pohybu městem. V případě podezření na spáchání trestného činu by se systém snažil najít hledaného člověka v jednotlivých záznamech kamer z města, a snažil se rekonstruovat, co tento člověk třeba den předtím dělal,“ popsal záměry techniků Havlena.
To, že by tuto technologii někdo mohl považovat za hrozbu, vědec uznává. „Pro určité lidi to zní jako nabourání osobního soukromí, ale to je s technologií vždycky tak.“
Na jakých vědeckých základech počítačové vidění stojí? „Je tam určitý matematický základ,“ vysvětlil Havlena.
„3D vidění se opírá o lineární algebru, kamera je zase násobení maticí, spousta metod se dá odvodit na základě matematických formulí. Dřív jsem se také zabýval tím, jak zpracovat velká množství dat a jak vybrat data, která jsou přínosná, a která lze naopak zahodit, protože by nám jen brala výpočetní čas, a nic nepřinesou. V takových případech lze využít znalost diskrétní matematiky.“
Jako v ostatních vědeckých oborech je důležitá týmová práce a spolupráce jednotlivých konstruktérů. „Skupiny vědců po celém světě navazují na práci těch druhých. Zvláště začínající studenti musí strávit velkou část aspoň prvního roku čtením toho, co už se dokázalo, aby zbytečně znova neobjevovali kolo.“
Výhodu v oblasti vývoje mají samozřejmě velké technologické firmy. „Firmy jako Microsoft nebo Google tlačí na to, aby se tyto aplikace vážně dostaly mezi lidi.“
„V akademickém prostředí pracujete maximálně v týmu dvou tří lidí. Firma jako Google si může dovolit nasadit sto inženýrů na nějaký problém, když vážně cítí, že tam něco je, a pak může výsledků dosáhnout mnohem rychleji,“ konstatoval Michal Havlena.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.