Budeme kvůli platům protestovat, plánuje Středula. Můžeme přidat, když lidi vyhodíme, míní poslanec

Výdaje na platy státních zaměstnanců podle návrhu ministerstva financí vzrostou od příštího roku o víc než 11 miliard korun na 277,8 miliard. Odbory říkají, že to je málo. Ale není to maximum toho, co si státní rozpočet může dovolit?

Středula: Rozhodně není. Jestliže nedojde k přidání vyššímu, než co je navrženo, dojde k dalším problémům – to znamená další ovlivnění spotřeby, snížení růstu HDP. A můžeme se dostat do další spirály stagnace české ekonomiky, nebo dokonce nebezpečí poklesu.

Čtěte také

Plošné přidávání má víc negativ než pozitiv, tvrdí ekonom Hnát. Očekávání odborů vidí jako naivní

Pokud chceme hospodářský růst, tak investice není pouze do budov, do technologií, ale také do lidí. A pokud takovou investici nebudeme ctít, tak máme zaděláno na hodně vážné problémy.

Nový: Na navyšování platu, jaké požadují odbory, naše ekonomika v tuto chvíli reálně nemá. Řešení nespočívá v celoplošném pokropení ekonomiky, protože to by vedlo jednak dluhům a jednak k inflaci. Kdyby k ekonomickému růstu stačilo navýšení platů a mezd, tak se ptám, proč se spokojit jenom s 15procentním nárůstem?

Řešení spočívá jednak v ekonomickém růstu, krátkodobém i dlouhodobém, a dále v redukci veřejného sektoru.

Může plošné pokropeni ekonomiky v podobě přidání působit proinflačně?

Středula: Daleko větší dopad na inflaci měl konsolidační balíček a zvyšování cen. A právě to, že inflace není tak vysoká, jak jsme předpokládali, je proto, že se velmi drsně zabrzdil růst mezd a platů. Dostali jsme se zpátky na rok 2017 a nemůžeme se divit, že jsou lidé nervózní. Navíc v jiných cenových hladinách je Česká republika na úrovni cen západní Evropy nebo je dokonce překračuje.

Není možné, aby tuto politickou chybu, jakou bylo rušení daní ve výši skoro 250 miliard, odnášeli zaměstnanci. To je tak krátkozraké, že výsledek bude, že pro stát nebude mít kdo pracovat, protože tam nikdo nový nenastoupí.

Státní sféra jako symbol

Faktem je, že reálné platy klesaly ve veřejném sektoru nejvýrazněji z celé ekonomiky. Není na čase to teď alespoň trochu napravit nad rámec 3,7 procenta? Není to vlastně výsměch, jak to označily odbory?

Nový: O výsměch se rozhodně nejedná. Je pravdou, že reálné platy v uplynulých dvou letech klesaly, ale od roku 2000 vlastně reálné platy s výjimkou let 2012, 2022 a 2023 rostly, a to poměrně svižným tempem. Růst reálných platů se pohyboval mezi čtyřmi až pěti procenty ročně. V tuto chvíli si v podstatě vybíráme daň za ekonomický pokles.

V uplynulých letech mzdy velmi často předbíhaly růst produktivity práce a dokonce ve veřejném sektoru rostly rychleji než v sektoru soukromém, což nebylo zdravé.

Je prostor, aby se státní sféra zefektivnila a restrukturalizovala? Aby se snížením počtu zaměstnanců mohlo přidat těm, kteří jsou potřební a pracují efektivně?

Středula: Realizujeme to v rezortu ministerstva práce. Na úřadech práce dochází k praktickým krokům, zefektivnění, digitalizaci. Je to funkční a rozhodně proti tomu neprotestujeme. Ale ať se redukuje třeba i počet poslanců a senátorů. Proč ne?

Čtěte také

iROZHLAS

Vláda nás vydírala. Pokud bychom návrh na zvýšení platů přijali, neměli jsme protestovat, řekl odborář

Vždyť si v době, kdy nikomu nepřidali, byli schopni i z měsíce na měsíc přidat tisíc korun. Pro některé zaměstnance státu to je nárůst, který nedostanou za celý rok. Jako symbol je to problém. A když proti tomu jsou zaměstnanci státu, kteří mají plat 20 tisíc nebo přišli o 25 procent svého reálného příjmu, tváří se, že jich je moc.

Nový: Musím se velmi důrazně ohradit, protože to není žádná pravda. V rámci konsolidačního balíčku došlo ke snížení nominálních příjmů ústavních činitelů. U poslanců to dokonce znamená nominální pokles jejich platů v čistém, dejme tomu mezi čtyřmi až deseti tisíci měsíčně.

Neříkám, že to je záležitost, která by ohrozila životní úroveň poslanců nebo ústavních činitelů, ale je to v podstatě jediná profese v rámci státu, kde došlo k poklesu nominálních mezd.

Více podrobností si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse. Moderuje Karolína Koubová.