Petr Hartman: Snaha zvýšit platy státních zaměstnanců i s prázdnou státní pokladnou
Přidat chceme, jen nevíme, jak to zaplatíme. Zhruba takto by se dalo shrnout dohadování vládních politiků o zvýšení platů části státních zaměstnanců. Je k tomu podle odhadů do konce roku potřeba částka v rozmezí zhruba 4 až 7 miliard korun. Ty by se měly nalézt v rozpočtech státu, krajů a obcí. V jejich schválených verzích na letošní rok se s těmito výdaji nepočítalo. Rezervy jsou údajně vyčerpány.
Přitom někteří zaměstnanci nemají podle platných tarifních tabulek základní plat ani ve výši minimální mzdy. K tomu, aby ji překročili, slouží nejrůznější příplatky a osobní ohodnocení. Není divu, že na takovéto pozice nestojí fronty uchazečů.
Čtěte také
Pokud se nějaké místo uvolní, není snadné ho znovu obsadit. Přitom nejde jednoduše škrtnout. Například školní jídelny bez kuchařů a kuchařek nemůžou vařit. V nemocnicích bez řádného úklidu nelze kvalitně léčit.
Zkrátka bez takovýchto zaměstnanců se veřejná sféra neobejde. Otázkou zůstává, zda to platí pro všechny státní zaměstnance?
Léta se diskutuje o tom, že na vyšší platy těch kvalitních a potřebných by se měly nalézt peníze u těch nadbytečných, kteří by měli být propuštěni. Kdo to konkrétně je, na to neexistuje jednoznačná odpověď.
Čtěte také
V obecné rovině s redukcí státní správy souhlasí politici, ekonomičtí odborníci a velká část veřejnosti. V reálném životě to však vypadá poněkud jinak. Počet státních zaměstnanců se pohybuje kolem půl milionu. Z dostupných údajů a v porovnání s léty předchozími je zřejmé, že jejich řady neřídnou.
Nejde přitom pouze o úředníky, s kterými si část občanů pojem státní zaměstnanec spojuje. Patří sem rovněž například učitelé, policisté, hasiči a další lidé placení z veřejných rozpočtů. U některých profesí proto nelze hovořit o nadbytku a masivním propouštění.
U jiných by to mohlo jít. Zvlášť v 21. století, kdy by skutečně digitalizovaná státní správa měla přinést úsporu nejenom času, ale také lidí. Zatím k tomuto stavu je poměrně daleko.
Názorným příkladem mohou být problémy provázející digitalizaci stavebního řízení. V souvislosti s tím se dokonce objevily paradoxní úvahy, že by přetíženým úředníkům mohlo pomoci navýšení jejich počtu. Přitom smysl digitalizace by měl spočívat v pravém opaku.
Zeštíhlovat státní správu není jednoduché a neobejde se bez politické odvahy. V době blížících se sněmovních voleb jí nebývá nadbytek. Netýká se to pouze současné vlády.
Výsledkem je, že objem peněz potřebných na platy státních zaměstnanců setrvale roste. Přitom se to výrazně neprojevuje v příjmech velké části z nich.
Také to přispívá k tomu, že větší množství vynakládaných financí nezaručuje lepší úroveň služeb poskytovaných státem.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
