Bude nová izraelská vláda jednat s Palestinci?

Zatímco izraelská vláda ještě pracuje na formulaci své politiky vůči Palestincům, Obama už dal jasně najevo, že bude podporovat vznik palestinského státu po boku Izraele, tedy takzvané "dvojstátní řešení", o které usiloval i předchozí kabinet Ehuda Olmerta. Ten také s palestinskou samosprávou poslední dva roky intenzivně jednal, avšak bez sebemenšího úspěchu, přestože nabízel zatím nejrozsáhlejší kompromis v historii mírových jednání, a to vyklizení 93 procent Západního břehu a územní kompenzaci za zbývajících sedm procent, finanční odškodnění palestinských uprchlíků místo jejich návratu do Izraele a východní Jeruzalém jako hlavní město Palestiny se zvláštním režimem správy nad Chrámovou horou, kde se nalézají nejposvátnější místa islámu i judaismu. Palestinci to však odmítli a nadále požadují 100% Západního břehu, návrat uprchlíků a plnou správu nad Chrámovou horu.

Tvrdší postoj nové izraelské vlády potvrdil hned první den ve funkci ministr zahraničí Avigdor Liberman, který prohlásil, že dosavadní ústupky Palestincům nikam nevedly a nová politika se spíše než na jednání o vzniku Palestiny bude soustředit na posílení palestinské ekonomiky. Barack Obama se s Netanjahuem ani Libermanem ještě nesešel, ale prohlásil už, že bude podporovat nejen vznik palestinského státu, ale i takzvanou Arabskou iniciativu z roku 2002. Tento saúdskoarabský návrh předpokládá navrácení všech území obsazených Izraelem v roce 1967, včetně Golanských výšin a východního Jeruzaléma i jeho Starého Města, dále vznik Palestiny a "spravedlivé řešení problému uprchlíků" výměnou za normalizaci styků s Izraelem a mírové smlouvy se všemi arabskými státy. Obama iniciativu považuje za "konstruktivní začátek" a hodlá ji začlenit do své blízkovýchodní strategie.

To však bude pro současnou izraelskou vládu problém. Liberman iniciativu označil za "recept na zničení Izraele", jehož hlavním problémem je návrat palestinských uprchlíků. Neochotu k jednání o vzniku Palestiny naznačil minulý týden Obamovu zmocněnci pro Blízký východ Georgi Mitchellovi i sám Netanjahu, který navíc jednání podmínil palestinským uznáním Izraele jako státu Židů. To by znamenalo implicitní odmítnutí práva na návrat palestinských uprchlíků do Izraele, a proto palestinská samospráva požadavek okamžitě kategoricky zamítla.

Podle diplomatických zdrojů Obama předloží Netanjahuovi svůj plán zahrnující Arabskou iniciativu, až se s ním za pár týdnů poprvé sejde v Bílém domě, a bude trvat na jeho přijetí. Netanjahu mu nabídne svou představu, včetně podmínek pro vznik demilitarizované Palestiny, která by neohrožovala bezpečnost Izraele. Pak bude záležet na jeho diplomatickém umu, zda po mnoha letech bezvýhradné americké podpory Izraele nenastane ve vzájemných vztazích rozkol anebo přinejmenším nesoulad.

Návrat palestinských uprchlíků je spolu s kontrolou nad posvátnými místy zásadní otázkou, která znemožňuje vyřešení konfliktu. Palestinští vyjednavači jsou odjakživa přesvědčeni, že se nikdy nesmějí práva na návrat vzdát, přestože nikdo netuší, kolik z odhadovaných čtyř milionů Palestinců v exilu by se eventuálně opravdu chtělo do dnešního Izraele vrátit. Izrael se bojí, že by jej zahltily miliony muslimů, což by mohlo zvrátit židovský charakter státu a nakonec jej zničit. Přijetí práva návratu by zároveň znamenalo i přijmout odpovědnost za celý izraelsko-palestinský konflikt, který Izrael nevyvolal - kdyby v roce 1947 Palestinci přistoupili na rozhodnutí OSN, kterým kromě Izraele měla vzniknout i Palestina, žádný problém uprchlíků by nenastal. Právo návratu nikdy nepřijala žádná izraelská vláda.

Stejnou slepou uličkou je správa nad Chrámovou horou, na které si muslimové postavili svou Umarovu mešitu 1700 let poté, co zde vznikl Šalomounův chrám, a více než šest století po zničení Druhého jeruzalémského chrámu Římany, ale nepřestávají tvrdit, že nárok na toto místo mají oni, a nikoli židé. Palestince nezajímá ani skutečnost, že se pod Chrámovou horou nachází Zeď nářků, poslední pozůstatek Druhého chrámu a nejsvětější místo judaismu. Když se minulý měsíc zeptal reportér katarské televize Al-Džazíra palestinského vyjednavače Saíba Irikáta, zda existuje možnost, že by se Izrael mohl na správě Chrámové hory nějak podílet, Irikát odpověděl, že "absolutně žádná".

Ještě podstatnější překážkou vzniku palestinského státu než Netanjahuova vláda je ale rozkol mezi Palestinci. Rozpory mezi Hamasem a Fatahem jsou tak nepřekonatelné, že jim Egypt a Saúdská Arábie v posledních měsících navrhly zřízení konfederace dvou "ministátů", ale obě hnutí to odmítla. Izraelsko-palestinská jednání nemají sebemenší smysl, dokud budou palestinská území rozdělená a pásmo Gazy bude v rukou teroristického Hamasu, který požaduje zničení Izraele a neuznává právo na jeho existenci. S palestinskou samosprávou však Netanjahuova vláda jistě jednání povede. Žádný průlom od nich ale očekávat nelze.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .