Bude Kosovo balkánským Hongkongem?
Hongkong je od roku 1997, kdy jej Velká Británie vrátila Číně, její zvláštní administrativní zónou. Má vlastní ústavu, policii, měnu, státní symboly a provinční vláda řídí výkonnou a zákonodárnou moc. Na rozdíl od socialistického modelu ostatní Číny tu byl ponechán systém tržního hospodářství, i když je nutné připomenout, že se k němu přibližuje už i zbytek země, ačkoli je stále řízena komunisty.
Zvláštní zóna může sama přijímat a implementovat na svém území mezinárodní smlouvy, pokud bude používat název Hongkongská Čína. Nemůže být ale členem OSN. Vedle státních symbolů čínských může používat vlastní. Centrální vláda zastupuje provincii v zahraniční politice a v případě nutnosti, pokud by hongkongská policie nezvládala třeba během nepokojů situaci v provincii, může zasáhnout čínská armáda, která je umístěna v kasárnách, ale neozbrojená.
Když včera předložili srbský prezident Boris Tadič a premiér Vojislav Koštunica návrh na hledání kompromisu, jehož základem by měl být hongkongský model, vyvolalo to značné překvapení. Jak u mezinárodního týmu vyjednavačů Ruska, USA a Evropské unie, tak i u delegace kosovských Albánců. Ti podle očekávání systém Hongkong, který by zpochybňoval jednoznačnou samostatnost, rezolutně odmítli. Srbsko argumentovalo tím, že by osamostatnění Kosova bylo jednostranným krokem, proti rezoluci OSN číslo 1244, která zaručuje, že je tato oblast nedílnou součástí Srbska. Toto stanovisko rovněž není v žádném ohledu nové. A vyjednávací tým prozatím nechtěl na návrh reagovat.
17. listopadu proběhnou v Kosovu volby do provinčního parlamentu. Ten by měl v novém složení, znovu bez zástupců Srbů, kteří předem ohlásili bojkot voleb, vyhlásit nejpozději do 10. prosince, kdy skončí další kolo jednání se Srbskem samostatnost. Pokud ji ale neuznají další země, bude tento akt zcela neúčinný. Téměř jisté je, že rozhovory skončí, alespoň v nynější fázi nic neřešícím patem. Z neúspěchu včerejšího kola se vzájemně obviňují srbská a kosovsko albánská delegace. Ale to také není nic nového.
Je zmíněný Hongkongský model uplatnitelný v případě Kosova? Nabízí sice používání vlastních státních symbolů, společně se srbskými, téměř absolutní samosprávu a možnost nezávislého uzavírání mezinárodních smluv. To je řada bodů, které požadovali kosovští Albánci v dobách Miloševiče. Ale ty už jsou dávno pryč.
Návrh srbské strany -model Hongkong- je v případě Kosova těžko aplikovatelný. Cituji zahraničně politického komentátora bělehradského týdeníku NIN Dragoslava Rančiče. Ten v reakci na návrh zmíněného návrhu poznamenal. "Myslím, že takový model není v Kosovu aplikovatelný. Za prvé Británie vrátila Hongkong Číně, protože vypršel pronájem provincie, uzavřený na 99 let. Za druhé v Hongkongu žijí stejně jako ve zbytku země Číňané a ne 90 procent Albánců, kteří nechtějí žít společně se Srby. Kontekst je zcela jiný, hovoří se tam o jedné zemi se dvěma systémy, tržním a socialistickým. Vůbec mne překvapilo, že naše delegace v něm hledala paralelu.
Připomněl i další skutečnost. Tu že Hongkong používá od roku 1997 čínskou státní hymnu a vlajku. Představa, že by se v Prištině objevila kasárna se srbským vojskem, byť neozbrojeným, kde by každý den ráno vztyčovali srbskou vlajku za zvuku srbské hymny, je skutečně těžko představitelná.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na
přání .
Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.