Buča ukazuje válečné zločiny Ruska. Prokázat genocidu ale bude složité, říká poslanec Balaš ze STAN

5. duben 2022

Spojené státy chtějí pozastavit členství Ruska v Radě OSN pro lidská práva, a to zejména kvůli záběrům mrtvých civilistů z města Buča. Rada minulý týden jmenovala členy komise pro vyšetřování možných válečných zločinů Rusů na Ukrajině. Na takové prověřování existují standardní metody, přibližuje Vladimír Balaš (STAN), poslanec a odborník na mezinárodní právo: „Důležité je, aby byl vyšetřovací tým skutečně nestranný, nezávislý. Aby výsledky nemohly být zpochybněny.“

„Lidské oběti je potřeba zdokumentovat, určit identitu a vnější příčiny úmrtí. Aby mohly být důkazy použity pro mezinárodní soudní tribunál,“ přibližuje postup práce forenzní genetik Daniel Vaněk, který vedl v poválečné Bosně a Hercegovině laboratoř mezinárodní komise pro pohřešované osoby.

Čtěte také

Práce ve válečné zóně je podle něj omezenější, než když experti řeší běžnou trestnou činnost. Oblast totiž může být například zaminovaná.

„Abychom obecně šli ke konkrétnímu vojákovi, který zmáčkl spoušť, to je nereálné. Vyšetřování běží kaskádovým systémem od toho, kdo byl nadřízený, kdo vydal rozkazy až k tomu nejvyššímu,“ přibližuje Vaněk.

V Bosně experti potřebovali i archeology a antropology, to když byly exhumovány hromadné hroby. Záleží také na tom, jak dlouho po smrti dojde k vyšetřování.

Genocida?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruské vraždění civilistů za genocidu, podle poslance a odborníka na mezinárodní právo Balaše je to ale složitější:

Čtěte také

„U genocidy je důležitý úmysl vyvraždit celou etnickou skupinu jako takovou. To se zaprvé špatně prokazuje. A za druhé je otázka, jestli se to děje na Ukrajině. Rozhodně jde o válečné zločiny, zločiny proti lidskosti, ale nemyslím, že zatím jde o genocidu. Jakkoliv by to mohlo z některých vyjádření i ruských představitelů tak vypadat.“

Prokázat před mezinárodním tribunálem i jinde subjektivní přesvědčení, že jedna strana chtěla vyvraždit nepřítele, je podle něj obtížné. Vyšetřovatelé toho, co se stalo ve městě Buča, by se měli podle něj zaměřit i na to, jak a kdo o vraždách rozhodoval: 

„Vojáci se v minulosti dost často odvolávali na to, že nemohli dělat nic jiného než plnit příkazy nadřízených. Ale to není obecně polehčující okolnost kromě případů, kdy voják neměl jinou morální volbu než buď splnit rozkaz, nebo riskovat život.“

Rusko nemá morální kredit, aby rozhodovalo o tom, jestli se někde jinde dodržují lidská práva, nebo ne.
Vladimír Balaš

Senátor Václav Láska, předseda klubu SEN 21 a Pirátů, se obává, že ještě složitější než zdokumentovat válečné zločiny bude přesvědčit veřejnost o tom, že opravdu staly. „V době dezinformací ztrácejí klasické důkazy na síle, lidé jsou ochotni věřit, nebo nevěřit čemukoliv,“ obává se.

Hosté Tématu dne jsou:
Vladimír Balaš
, STAN, místopředseda ústavně-právního výboru, odborník na mezinárodní právo z Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy
Daniel Vaněk, forenzní genetik
René Miko, ředitel odboru Organizace spojených národů na ministerstvu zahraničních věcí
Václav Láska, předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů

Poslanec Balaš je přesvědčen, že Rusko by mělo být vyloučeno z Rady OSN pro lidská práva. „Rusko nemá morální kredit, aby rozhodovalo o tom, jestli se někde jinde dodržují lidská práva, nebo ne,“ dodává s tím, že porušování lidských práv se Rusko dopouští opakovaně, odkazuje například na zločiny v Sýrii a v Afghánistánu.

Jak zareaguje OSN a je šance, že z Rady pro lidská práva skutečně vyloučí Rusko? Odrazí se zprávy o zločinech v Buči na podobě západních sankcí proti Rusku? Poslechněte si Téma dne Martiny Maškové.

autoři: Martina Mašková , kac
Spustit audio

Související