Brzlík, vysoká škola našich imunitních buněk

8. květen 2018
Imunitní systém (ilustrační obrázek)
0:00
/
0:00

Brzlík nám pomáhá s imunitou a s věkem o něj přicházíme. O významu této žlázy s vnitřní sekrecí hovořila v Magazínu Leonardo Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol.

„Brzlík je centrální imunitní orgán, ale je jen jednou z mnoha složek našeho imunitního systému. Je jakousi školou pro jednu větev T-lymfocytů, které se v něm učí, jaké jsou jejich funkce.“

T-lymfocyty jsou buňky, které zajišťují mnoho funkcí. „Jednou z nich je regulace. Ta je zásadní pro to, aby se naučily rozeznat náš vlastní organismus a tolerovat nás. Zároveň ale ve stejnou dobu musí plnit své až zabijácké funkce, kdy likvidují vše, co je pro nás nebezpečné, brání nás před infekcemi, nádory a podobně.“

Funkce brzlíku se s věkem snižuje, ale nezaniká úplně. „Když se T-lymfocyty vše naučí, tak žijí desetiletí a tuto paměť si nesou sebou... Protilátky ale nemají s brzlíkem nic společného, ty jdou jinou cestou. Když tělu dodáváme protilátky, tak nahrazujeme jejich funkci, ale neovlivňujeme brzlík.“

Běžný člověk okamžik, kdy brzlík přestává omezovat svou činnost, vůbec nepozná. „Jeho imunita je zabezpečena, vše je nastaveno tak, aby buňky, které nesou tyto funkce, fungovaly. Pozná to ale ten, který má poruchu brzlíku.“

Brzlík skutečně zaniká v okamžiku nejvyšší zralosti imunitního systému a taktéž největší síly našeho organismu, což je v dospívání a pak v dospělosti. Menší funkce brzlíku stačí, ačkoli víme, že starší lidé hůře zápasí s nemocemi, jsou náchylní k nádorovým nemocem, což všechno souvisí s tím, že imunitní systém pomalu vyhasíná.
Anna Šedivá

Poruchy samotného brzlíku jsou velmi vzácné. Brzlík se ale v případě potřeby netransplantuje jako celý orgán.

„Je zpracovaný na plátky, které jsou půl milimetru silné. Je to jen taková mřížka, která svou funkci ale drží. Transplantace se ani neprovádí v místech, kam brzlík patří, tedy za hrudní kost, ale do stehenního svalu, aby byl přístupný cévám, které přivedou k transplantátu buňky.“

Vědci se také pokoušejí vyrobit náhradu za tento jedinečný orgán. „Probíhají pokusy vypěstovat brzlík uměle pro užití u autoimunitních chorob nebo k výchově buněk, které by pak zasáhly proti rakovině.“

„Je to ale opravdu velmi složité. Asi s tím v budoucnu je možné počítat, ale v žádném případě ne v blízké budoucnosti,“ shrnula profesorka Anna Šedivá.

Spustit audio
autoři: Veronika Paroulková, Ondřej Čihák

Související