Bold jedinec je „ofrklý“ vlk, který nemá strach z člověka a loví ovce, popisuje zoolog Haimy Hyjánek

„Takže se soustřeďujeme na averzivní podmiňování, což znamená, že chceme najít metody, kterými můžeme předejít vlčím útokům. A to tak, že se na určeném místě nebude cítit komfortně.“

Čtěte také

Afrika v Podkrkonoší. S budováním safari ve Dvoře Králové měl problém Svazarm i včelaři, popisuje zoologický ředitel Hyjánek

Aktuálně tak musí řešit problém s takzvanými bold vlky. „To jsou jedinci, o kterých bychom řekli, že jsou ofrklí. Nemají ostych z lidské přítomnosti, naučili se překonávat zábrany, takže loví ovce,“ popisuje.

„A někdy před třemi čtyřmi lety jsem byl naivní, když jsem si myslel, že už tady máme nanotechnologie, umělou inteligenci, na letišti se dají vytipovat tváře v statisícových davech – tak to je i cesta jak vlky odradit. Spojili jsme se s Technologickou univerzitou v Liberci a bohužel narazili na ekonomickou rentabilitu a efektivitu těchto zařízení,“ vysvětluje zoolog.

Vlk vs. Al

Příroda totiž není letiště. „Ono tam občas prší, je to obrovská plocha a taky je třeba občas ty baterie dobít… a to, co jsme si jako technické řešení navrhli, se bohužel nepovedlo.“

Umělá inteligence sice podle motoriky a siluety těla umí identifikovat, jestli jde o vlka nebo o srnu, ale měla na určitou vzdálenost vlka rozpoznat, spustit alarm – světelný, zvukový a nejlíp to střídat – a informovat majitele, pastevce nebo někoho jiného, že má před ohradou se zvířaty vlka.

Čtěte také

Vlk je v Krkonoších už zase doma. Dvě smečky se podle zoologů pohybují v našich nejvyšších horách

„Hlavní úkol navíc měl být ten, že když najdete sežranou ovci a za tři týdny znovu, tak pak identifikuje vlka, který to doopravdy udělal. A bylo by nefér, aby třeba pak byl zastřelený nějaký kolem běžící vlk jen proto, že nějaký jiný před týdny sežral ovci.“

„Musíme z přírody občas eliminovat jedince – odchytem ale i odstřelem –, který se naučil chodit do ohrad nažrat. Ale jak ho poznat,“ ptá se zoolog.  

„V tuto chvíli jsme se zasekli na právní úpravě, ale vyjedeme kdykoliv, a už jsme i vyjížděli, pokud dojde k ohrožení života nebo zranění člověka. Pak nás už nezajímá zákon o myslivosti, zákon o ochraně přírody apod.“

Před několika lety řešili problém vlčice v Krkonoších, která zardousil psa, objevila se v budově a zaběhla i do restaurace, kde ji uspali.

Čtěte také

Krušnohorský vlk Bubla se vrací do přírody. Pomohla veřejnost a finanční dary

„Je to smutný příběh. Spící jsme si ji odvezli do karanténního zařízení, dělali jsme všechna vyšetření hlavně na vzteklinu, protože majitelka psa byla v kontaktu se slinami a krví vlka a mohlo jít o velice vysoké riziko přenosu nákazy vztekliny.“

„Udělali jsme sérologická vyšetření a vlčice nám vyšla pozitivní na vzteklinu, respektive měla protilátky. A jediná metoda, jak diagnostikovat, jestli opravdu vzteklinu má, je řezem mozku, kdy bohužel musíte zvíře usmrtit… A tato vlčice tu vzteklinu neměla.“

„Navazuje na to i další téma, které je důležité, a to je blbost lidí, kteří si pořídí vlka a když vyroste, tak ho nezvládají a vypustí do přírody. A to mohl být případ i této vlčice, kterou jako vlče naočkovali proti vzteklině, takže měla protilátky.“

Celé Hovory Tatiany Čabákové si poslechněte v audiozáznamu. Dozvíte se, jaké je ideální soužití člověka s vlkem v české krajině nebo jak důležitou součástí ekosystému predátor je.