Boj o finance

Když Mirek Topolánek oznámil svým stranickým kolegům, že tuto funkci dostanou lidovci, ozvala se na jeho adresu kritika. Týkala se především toho, že jedním z pilířů volebního programu ODS byla rovná daň a právě osoba ministra financí by měla zaručit, že bude prosazena. Zároveň šéf financí patří mezi nejsilnější osoby ve vládě. Proto bylo obvyklé, že v koaličních kabinetech patřilo toto ministerské křeslo reprezentantovi nejsilnější vládní strany. Poprvé v historii samostatné České republiky by tomu tak být nemělo.

Samozřejmě za předpokladu, že Topolánkův návrh se promění v definitivní jmenování ministrů. V této souvislosti se spekuluje o tom, že vztahy mezi premiérem a stávajícím ministrem financí byly velmi chladné a že pro Topolánka nebyl problém Tlustého obětovat na oltář koaliční dohody. Ostatně premiérova reakce na ministrovo nehlasování pro návrh státního rozpočtu na příští rok jasně naznačovala, že jeho dny v exekutivě jsou podle všeho sečteny. Řeč je o výroku premiéra, že kdyby Tlustý už nebyl ministrem v demisi, tak by ji svým krokem de facto podal.

Vlastimil Tlustý za poměrně krátkou dobu ve funkci upoutal pozornost některými dalšími spornými kroky. Řeč může být například o inzerátech varujících před zoufalým stavem veřejných financí a před zkreslováním čísel týkajících se státního rozpočtu. Výsledkem takovéto aktivity bylo vypracování návrh rozpočtu, který se nijak zásadně nelišil od Sobotkovy verze. Zároveň se Tlustému ve sněmovně vymklo z rukou jednání o porcování medvěda a došlo k dosud nevídanému jevu. Poslanci přesouvali peníze na nejrůznější regionální projekty a braly je z kapitol výdajů ze zákona daných. Takže je zřejmé, že v příštím roce tyto peníze budou chybět a že podle všeho dojde k navýšení rozpočtového deficitu. Když se k tomu přidají problematické kroky Vlastimila Tlustého týkající se dohody o narovnání vztahů státu s japonskou Nomurou, nelze se ubránit dojmu, že ministr financí ve své funkci často působil neohrabaně jako slon v porcelánu

Přitom byl Tlustý hlavním autorem ekonomické části programu ODS a před volbami se snažil propagovat rovnou daň. Předpokládalo se tudíž, že by měl mít silné zázemí uvnitř strany. Tím spíš, že přes jeho resort protékají peníze a ministr tak může pomoci podpořit ze stranického hlediska významné věci. Samozřejmě by k podobnému pouštění žilou státním financím nemělo docházet, bohužel zákulisí politiky má k ideálu daleko, takže i nadále zůstane ministerstvo financí ze zmiňovaného důvodu jedním z nejvýznamnějších křesel. V situaci České republiky by tomu mělo být i kvůli něčemu jinému. Řeč je o reformách, kterými se politici tak rádi ohánějí. Právě šéf financí by měl být jedním z tvůrců reformy a měl by ji prosazovat. Pokud vznikne trojkoaliční vláda mělo by jít především o zkrocení schodku veřejných financí. Zároveň by měla být prosazena další daňová reforma. Její součástí by měla být rovná daň v upravené podobě. Konkrétně jedna sazba pro daň z příjmu právnických i fyzických osob a rovněž pro základní sazbu DPH. U této daně by mělo dojít k výjimce a u některých položek by měla existovat sazba nižší.

Samozřejmě podmiňovací způsob je na místě. Nejprve musí oficiálně vzniknout trojkoaliční vláda a pak musí prosadit ve sněmovně svůj reformní program. K tomu bude potřebovat silného ministra financí. Vlastimil Tlustý jím nebyl, mimo jiné také kvůli tomu, že se nemohl opřít o výraznou vnitrostranickou podporu. Paradoxem je to, že jeho uvažovaný nástupce Miroslav Kalousek je po letním veletoči v podobné situaci.

Asi nejnázornějším důkazem může být jeho neúspěšná snaha dostat do čela KDU-ČSL Vlastu Parkanovou a zabránit nástupu Jiřího Čunka. Takže vláda, která by se měla opírat o křehkou podporu ve sněmovně by mohla mít podle všeho včele reformního týmu ministra financí, který by nepatřil mezi nejsilnější hráče ve své straně a který svým způsobem už jednou podrazil svého nového šéfa, tedy premiéra Topolánka. To je další důvod ke skepsi, že se v nejbližší době Česká republika dočká skutečných reforem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .