Bohéma: Jak to bylo doopravdy?
Už dlouho nevyvolal žádný televizní seriál tolik vášnivých debat, jako šestidílná série Bohéma. Její inspirací se staly některé osudy našich předních herců, například Zdeňka Štěpánka, Vlasty Buriana a Oldřicha Nového. Jak to bylo doopravdy?
Jak pracovat s historickými fakty v uměleckém zpracování? Kde je hranice mezi autorskou fantazií, uměleckým zpracování a tím, co je nezpochybnitelné? Co je historická freska a co dokumentární zpracování? Právě tyto otázky se staly aktuálními v souvislosti s televizním seriálem Bohéma z produkce České televize.
„Shakespeare nám po Hamletovi posílá vzkaz, že herec je trest a kronika doby,“ říká teatrolog Vladimír Just. A k tomu můžeme uvést výrok herečky Zdeny Sulanové: „Hercům je jedno, jestli zrovna hrají pro Němce nebo pro Rusy, hraní je jejich největší touha. Jenomže tahle touha může člověka svrhnout do hluboké propasti.“
Přínosný záměr
Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, spolupracoval Hynek Pekárek a hostem byl profesor Vladimír Just. Režii měl Michal Bureš. V pořadu zazní ukázky ze seriálu České televize Bohéma a záznamy z archivu Českého rozhlasu.
Zpracovat do televizního seriálu období několika desetiletí minulého století, období velmi dramatického a tragického, kdy se k moci postupně dostaly oba totalitní režimy, je záměr mimořádně cenný a přínosný. Právě na obecně známých hereckých a lidských příbězích lze ilustrovat nejen dobu a události, ale také lidské charaktery a případné změny, které s nimi právě totalitní praktiky udělaly.
Kde se vzali najednou ti, kteří se stali podporovateli totalitních režimů? Kde a proč se z přátel, kolegů, sousedů a do té doby „dobrých“ lidí najednou stávají ti, které můžeme označit za špatné? Právě tyto otázky bez jasných odpovědí jsou námětem řady uměleckých děl. Zobrazení dané doby a lidských osudů, často tragických, bylo chvályhodným záměrem České televize a jejího seriálu Bohéma (scénář Tereza Brdečková, režie Robert Sedláček).
Diskuze o tom, jak pracovat s fakty, kde je důležité zachovat historickou faktografii a kde je prostor pro umělecké nebo literární zpracování i s fantazijními prvky, se pak stala tématem nejen běžných rozhovorů mezi lidmi, ale také veřejnými diskusemi v médiích i na Českém rozhlase Plus.
Projev Zdeňka Štěpánka
Úvodní otázkou, kterou si tento díl pořadu Jak to bylo doopravdy klade, je to, zda konkrétní projev z konkrétního data četl herec Zdeněk Štěpánek, jedna z nejvýraznějších hereckých osobností minulého století. Měl to být projev týkající se událostí kolem Mnichovské konference v září 1938. Jeden tzv. „mnichovský projev“ Zdeněk Štěpánek četl, podle Justa velmi emotivní a burcující, ale to bylo 21. září 1938, ještě před konferencí. Tedy nejen s jiným datem, ale především se zcela jiným obsahem a smyslem.
„Nechápu, proč k tomu tvůrci sáhli. Jsou nezpochybnitelné dokumenty, třeba rozhlasové nahrávky, a jiným zdrojem jsou třeba vzpomínky či paměti. Jako třeba u Zdeňka Štěpánka, který je psal v 50. letech, tedy ve velmi nesvobodné době. A všechny další historické práce pak vycházejí právě z tohoto jediného zdroje,“ komentuje to Vladimír Just.
Je třeba dodat, že daný projev, který byl autory seriálu vložen do úst Zdeňka Štěpánka, opravdu zazněl, dokladem je rozhlasový archiv, ale zazněl z úst generála Syrového. Byl to projev zcela jiný než ten Štěpánkův dochovaný, byl to totiž projev kapitulantský. Už bylo rozhodnuto „o nás bez nás“ a trpně jsme tuto porážku přijali.
Co v Bohémě nebylo?
Která skutečná herečka byla obrazem Krallové? Jaký byl osud Hugo Haase? Sledujte webový speciál.
Historická freska, která mění smysl
Protože události a dobový celospolečenský kontext může být jistou „učebnicí historie“, střetávaly se různé názory tvůrců a rodinných příslušníků daných hereckých a režisérských osobností zobrazených v seriálu, ale také odborníků. Pokud totiý diváci věří, že to bylo přesně tak, jak je to zobrazeno v seriálu, může dojít k posunu v historických souvislostech. Vysvětlením České televize bylo stanovisko, že „Bohéma nemá ambici být historicky exaktní hraný dokument.“
Nesrovnalosti, na které bylo poukazováno, můžeme nacházet i ve zobrazení dění divadelního světa, a také v životních situacích, které se týkají například Vlasty Buriana. Uvést můžeme příklady s protektorátním vyznamenáním či vybudováním tenisových kurtů, které vyvrací právě teatrolog Vladimír Just, který je autorem rozsáhlé monografie o Vlastovi Burianovi.
„Seriál Bohéma měl být historickou freskou, měl se pohybovat v rámci historických autentických událostí, ale bohužel častokrát měnil smysl, a to nepřipouštím,“ říká Vladimír Just. Záměr vzbudit celospolečenskou diskuzi o temných stránkách naší historie se ale bezpochyby tvůrcům zdařil.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
