Bohéma: Jak to bylo doopravdy?

Ze seriálu Bohéma
Ze seriálu Bohéma

Jak pracovat s historickými fakty v uměleckém zpracování? Kde je hranice mezi autorskou fantazií, uměleckým zpracování a tím, co je nezpochybnitelné? Co je historická freska a co dokumentární zpracování? Právě tyto otázky se staly aktuálními v souvislosti s televizním seriálem Bohéma z produkce České televize.

„Shakespeare nám po Hamletovi posílá vzkaz, že herec je trest a kronika doby,“ říká teatrolog Vladimír Just. A k tomu můžeme uvést výrok herečky Zdeny Sulanové: „Hercům je jedno, jestli zrovna hrají pro Němce nebo pro Rusy, hraní je jejich největší touha. Jenomže tahle touha může člověka svrhnout do hluboké propasti.“

Přínosný záměr


Pořad připravila a moderuje Ivana Denčevová, spolupracoval Hynek Pekárek a hostem byl profesor Vladimír Just. Režii měl Michal Bureš. V pořadu zazní ukázky ze seriálu České televize Bohéma a záznamy z archivu Českého rozhlasu.

Zpracovat do televizního seriálu období několika desetiletí minulého století, období velmi dramatického a tragického, kdy se k moci postupně dostaly oba totalitní režimy, je záměr mimořádně cenný a přínosný. Právě na obecně známých hereckých a lidských příbězích lze ilustrovat nejen dobu a události, ale také lidské charaktery a případné změny, které s nimi právě totalitní praktiky udělaly.

Kde se vzali najednou ti, kteří se stali podporovateli totalitních režimů? Kde a proč se z přátel, kolegů, sousedů a do té doby „dobrých“ lidí najednou stávají ti, které můžeme označit za špatné? Právě tyto otázky bez jasných odpovědí jsou námětem řady uměleckých děl. Zobrazení dané doby a lidských osudů, často tragických, bylo chvályhodným záměrem České televize a jejího seriálu Bohéma (scénář Tereza Brdečková, režie Robert Sedláček).

Diskuze o tom, jak pracovat s fakty, kde je důležité zachovat historickou faktografii a kde je prostor pro umělecké nebo literární zpracování i s fantazijními prvky, se pak stala tématem nejen běžných rozhovorů mezi lidmi, ale také veřejnými diskusemi v médiích i na Českém rozhlase Plus.

Zdeněk Štěpánek

Projev Zdeňka Štěpánka

Úvodní otázkou, kterou si tento díl pořadu Jak to bylo doopravdy klade, je to, zda konkrétní projev z konkrétního data četl herec Zdeněk Štěpánek, jedna z nejvýraznějších hereckých osobností minulého století. Měl to být projev týkající se událostí kolem Mnichovské konference v září 1938. Jeden tzv. „mnichovský projev“ Zdeněk Štěpánek četl, podle Justa velmi emotivní a burcující, ale to bylo 21. září 1938, ještě před konferencí. Tedy nejen s jiným datem, ale především se zcela jiným obsahem a smyslem.

„Nechápu, proč k tomu tvůrci sáhli. Jsou nezpochybnitelné dokumenty, třeba rozhlasové nahrávky, a jiným zdrojem jsou třeba vzpomínky či paměti. Jako třeba u Zdeňka Štěpánka, který je psal v 50. letech, tedy ve velmi nesvobodné době. A všechny další historické práce pak vycházejí právě z tohoto jediného zdroje,“ komentuje to Vladimír Just.

Je třeba dodat, že daný projev, který byl autory seriálu vložen do úst Zdeňka Štěpánka, opravdu zazněl, dokladem je rozhlasový archiv, ale zazněl z úst generála Syrového. Byl to projev zcela jiný než ten Štěpánkův dochovaný, byl to totiž projev kapitulantský. Už bylo rozhodnuto „o nás bez nás“ a trpně jsme tuto porážku přijali.


Co v Bohémě nebylo?
Která skutečná herečka byla obrazem Krallové? Jaký byl osud Hugo Haase? Sledujte webový speciál.

Historická freska, která mění smysl

Protože události a dobový celospolečenský kontext může být jistou „učebnicí historie“, střetávaly se různé názory tvůrců a rodinných příslušníků daných hereckých a režisérských osobností zobrazených v seriálu, ale také odborníků. Pokud totiý diváci věří, že to bylo přesně tak, jak je to zobrazeno v seriálu, může dojít k posunu v historických souvislostech. Vysvětlením České televize bylo stanovisko, že „Bohéma nemá ambici být historicky exaktní hraný dokument.“

Nesrovnalosti, na které bylo poukazováno, můžeme nacházet i ve zobrazení dění divadelního světa, a také v životních situacích, které se týkají například Vlasty Buriana. Uvést můžeme příklady s protektorátním vyznamenáním či vybudováním tenisových kurtů, které vyvrací právě teatrolog Vladimír Just, který je autorem rozsáhlé monografie o Vlastovi Burianovi.

Vladimír Just

„Seriál Bohéma měl být historickou freskou, měl se pohybovat v rámci historických autentických událostí, ale bohužel častokrát měnil smysl, a to nepřipouštím,“ říká Vladimír Just. Záměr vzbudit celospolečenskou diskuzi o temných stránkách naší historie se ale bezpochyby tvůrcům zdařil.