Blahobytné kostry z ostrova Vanuatu

Vanuatskou republiku tvoří 83 ostrovů, které leží asi 1750 km východně od pobřeží Austrálie. První obyvatelé ostrovů byli pravděpodobně asijského původu a přišli z Tchaj-wanu a Filipín. V letech 2008 a 2009 začali archeologové zkoumat starý korálový útes pokrytý sopečným popelem, který na jednom z ostrovů sloužil jako pohřebiště. Až do nynějška zde odkryli 71 koster starých asi 3000 let, což z pohřebiště dělá dosud největší a nejstarší, jaké bylo v Pacifiku nalezeno. Nález ukazuje, že obyvatelé Vanuatu se ke svým zesnulým nechovali nijak jemně - většině koster chybí hlavy a jejich dlouhé kosti byly násilně zpřelámány, aby se vešly do dutin v korálovém útesu.

Archeologové z norské Stavangerské univerzity se domnívají, že těla pozůstalí nechávali dlouho hnít na vzduchu a pohřbívali jenom kosti. Oddělení lebek může ukazovat na víru v neoddělitelnost života a smrti, kvůli které si ještě před pár desítkami let lidé z Bali a dalších ostrovů Pacifiku zdobili svá obydlí lebkami předků.

Vanuatu - území

Kostry a lebky také vypovídají o způsobu života dávných obyvatel Vanuatu. Ukazují, že mnoho ostrovanů trpělo typickými chorobami z blahobytu - dnou a zubním kazem. Za hlavní zdroj potravy lidem sloužily sladké brambory, obří želvy a mořští měkkýši. Potravinové zdroje ale ostrované spíš nadužívali než využívali, protože některé druhy živočichů - například velké želvy - zmizely už během prvního století po jejich příchodu.

Zdroj: Science Daily